4. Boží úradky

Věčné úradky

Bůh nikdy nebyl ani nikdy nebude něčím překvapený. Ze své svobodné vůle, bez toho, že by byl čímkoliv nucen, ve své nekonečné moudrosti a dobrotě předurčil před založením světa všechno, co se již stalo i všechno, co se ještě má stát.

Ef 1,11; Ř 9,10-21; 1J 1,5

Předzvědění

Bůh ví o všem, co se stane, protože určil všechno, co se má stát. Předzvěděním v otázce spasení rozumíme, že Bůh před stvořením světa učinil rozhodnutí, že spasí konkrétní lidi v předem stanovaném počtu. Bůh neurčil budoucnost tak, že by nejprve pohlédl dopředu v čase na to, jak se jednotliví lidé rozhodnou, a následně toto poznání zpětně aplikoval.

Ř 8,28-30; Am 3,2; Dt 7,7-8; Ř 11,1-2; Ef 1,4-5; Ř 9,10-13

Zodpovědnost člověka

Podstatou svého bytí Bůh není jako člověk, ale je schopen naplánovat všechny věci tak, aby se děly přesně podle jeho vůle, aniž by tím jakkoliv omezoval člověka. Proto Bůh nikdy nemůže být obviněn ze zla, které činí člověk. Člověk je zodpovědný za své jednání a nese vinu za všechno zlo, které činí.

Ř 9,19-21; 1J 1,5; Jk 1,13-15; Sk 4,27-28

Smíření

Bůh ve své milosti rozhodl, že konkrétní neměnný počet lidí a andělů získá věčný život. Ostatní Bůh ponechal v jejich hříších, za které budou spravedlivě odsouzeni, čímž na nich Bůh zjeví svou dokonalou spravedlnost.

Ef 1,4-5.11; 1Tm 5,21; Mt 25,41; Ř 6,23

Povolání vyvolených

Před stvořením světa předurčil Bůh k věčnému životu ty, kdo uvěří v Pána Ježíše Krista. Svrchovaně je podle svého vlastního, nám nezjeveného rozhodnutí vyvolil, aby byli v Kristu a zakoušeli v něm věčnou slávu. Nevyvolil je proto, že by viděl, že jednoho dne uvěří, protože samotná víra ke spasení je Božím darem. Ani je nevyvolil proto, že by v nich viděl cokoliv dobrého, protože všichni lidé přicházejí na svět jako Boží nepřátelé, kteří nenávidí Boha a jsou neschopní jakéhokoliv dobrého skutku. Vyvolení nežijí po svém obrácení dokonalým životem, ale zápasí o to, aby poslouchali svého Pána a nesli ovoce, které svědčí o jejich proměněném srdci.

Ef 1,4-5.11; J 6,44; Ř 3,10-18; Ef 2,8-10; Ř 9,10-13; 1K 2,14; Ga 5,16-18; Ř 8,1-14; Zj 2,7

Prostředky

Současně s tím, jak Bůh předurčil spasení vyvolených, ustanovil také prostředky jejich spasení. Ze svého padlého stavu v Adamovi jsou vykoupeni zástupnou smrtí Ježíše Krista na kříži. V určeném čase jsou Duchem svatým povoláni ke Kristu skrze slyšení zvěsti evangelia. Jsou ospravedlněni, přijati (adoptováni) do Boží rodiny a od té chvíle budou posvěcováni. Boží mocí, která skrze Bohem darovanou víru působí v jejich životech, jsou také v této víře zachováni až do jejich setkání s Pánem. Bůh je určil k oslavení, které je jim zárukou, že budou v dokonalém stavu navěky přebývat s Bohem.

J 6,44; J 3,16; Ř 10,1-15; Ef 2,8-10; Ř 5,12-21; 1K 2,14; Ř 8,1-17; Ř 8,28-30; Ř 3,21-26; Ga 4,1-7; Ef 1,4-5; Fp 1,6