5. Stvoření

Stvoření všech věcí

Na počátku se Bohu Otci, Synu a Duchu svatému zalíbilo svým slovem z ničeho přivést k existenci celý stvořený svět a všechno, co je v něm – viditelné i neviditelné. Bůh podle svého záměru stvořil nejrůznější skupiny andělů s nejrůznějšími funkcemi. Před stvořením světa byl jenom Bůh. Mimo jeho působení nebylo nikdy nic stvořeno. Bůh stvořil viditelný svět v šesti po sobě jdoucích dnech. Šestého dne, poté co stvořil člověka, Bůh na celé své stvoření pohlédl a řekl, že je velmi dobré.

Gn 1,1-2,25; Žd 1,2; J 1,1-3; Job 33,4; Ko 1,15-20

Jedinečnost člověka

Bůh stvořil člověka jako vrchol všeho stvoření, stvořil ho jako muže a ženu s rozumnou a nesmrtelnou duší. Člověk byl na rozdíl od všeho ostatního díla stvořen podle Božího obrazu jako rozumná a morální bytost a dostal příkaz plodit potomky a vládnout nad celou zemí.

Gn 1,1-28; Ř 1,28-31; Ř 2,12-16; Ko 3,10; Ef 4,24

Člověk byl stvořen dobrý

Adam a Eva byli stvořeni nevinní a se schopností činit dobro. Nemuseli být nuceni k tomu, aby poslouchali Boha. Poslouchali ho ochotně. Bůh naplnil každou jejich potřebu i potěšení. Dostali jenom jedno jediné omezení: že nesmí jíst ze stromu poznání dobrého a zlého.

Gn 1,26-2,25