Jaké jsou cíle a prostředky pro službu církve? Jak, jakým způsobem a do jaké míry má církev zasahovat okolní svět? Čím se liší církev od paracírkevních nebo charitativních organizací?
V dnešním textu půjdeme k tomu, co většinou chápeme jako nesení břemen druhých, tedy k praktické pomoci. A je nesmírně zajímavé všimnout, kde podle Pavla tato praktická pomoc začíná – začíná u těch, kteří vyučují.
Moudré ustanovení starších je základ. Pokud nebudou starší moudře ustanoveni, nebude fungovat ani jejich podpora ani ochrana ani kázeň. Dokonce mám za to, že nebude dobře fungovat ani církev jako taková.
Pokoj vám a milost, milí přátelé, milí hosté, milí domácí víry. Bůh nás znovu vede do svého slova v prvním listu Timoteovi a před námi je závěr páté kapitoly, konec oddílu, v němž se Pavel věnuje otázce starších.
Kristus je oslavován, když se jeho lid pokorně podřizuje jeho slovu. To se projeví ve vzájemné péči křesťanů o sebe a bude to zjevné na vztahu církve k ustanoveným starším. Křesťané mají starší sboru podporovat, aby se starší mohli cele věnovat své službě, především kázání a vyučování.
Před námi je popis vzorného a vzorového křesťanského života. Je tady vzor křesťanského života, k němuž máme směřovat každý jeden z nás – muži, ženy i děti. Každý, kdo vyznává Krista jako svého Pána a Spasitele, je služebníkem a před námi je náplň práce Kristova služebníka.
Služebníci nové smlouvy IV.
Co budeš sklízet?
Kristova sláva v církvi III.
Hospodin kraluje
Osobním duchovním růstem ke společnému růstu.
