Nechme tento žalm, aby se stal naším průvodcem, když si budeme připomínat události kříže. Je to popis Kristova ukřižování, který je zapsaný dlouho před Kristovým křížem.
Pokoj vám a milost, milí svatí. Sešli jsme se dneska, protože si připomínáme ukřižování Pána Ježíše Krista. Jako křesťané neslavíme žádné svátky, ani nejsme povinni zachovávat nějaké dny nebo měsíce, jako to měl Izrael v době staré smlouvy. Ale jak napsal Pavel církvím do Galacie:
Máme před sebou proroctví Zachariáše, které vyřkl nad svým nově narozeným synem, jemuž dal podle příkazu anděla jméno Jan. Je to proroctví, které ukazuje na příchod, původ a poslání Spasitele, jemuž Jan, později nazvaný Křtitel, bude připravovat cestu.
Z dnešního textu si ukážeme tři hlavní důvody, které vedly apoštoly k tomu, aby kázali Krista navzdory tomu, že jim to jejich vůdcové zakázali. Především to bylo proto, že Bůh vzkřísil Ježíše. Kristus žije, a proto musíme mluvit o jeho vzkříšení. Druhým důvodem, proč apoštolové kázali Krista, je, že Bůh vyvýšil toho, který byl ukřižován a učinil ho vůdcem a spasitelem. A poslední důvod, který vidíme v našem textu, je, že Bůh ho dal, aby přinesl Izraeli pokání a odpuštění hříchů.
Před námi jsou dva jednoduché a krátké verše, které Pavel napsal církvi do Korintu. Pavel v nich jednoduchým způsobem odkazuje na evangelium. Ukazuje na nadřazenost evangelia, na jeho výsadní místo, mluví o jednoduchosti evangelia a nakonec zmiňuje dvojsečnost evangelia. To jsou tři body, jimiž se z těchto dvou veršů budeme dneska zabývat.
Král David ukazuje na Kristův kříž
Příchod, původ a poslání Spasitele
Ježíš žije!
Kážeme Krista ukřižovaného!
