Pavel znovu povzbuzuje Galatské a vyjadřuje svou důvěru, že nesejdou z cesty, a zároveň znovu vynáší velmi ostrý soud nad těmi, kteří je svým učením zneklidňují a matou.
Pavel znovu povzbuzuje Galatské a vyjadřuje svou důvěru, že nesejdou z cesty, a zároveň znovu vynáší velmi ostrý soud nad těmi, kteří je svým učením zneklidňují a matou.
Všichni, kdo uvěřili v Pána Ježíše Krista, stali se Božími dětmi, jsou skutečnými potomky Abrahama, a jsou dědici Božích zaslíbení, především věčného života. Už nejsou ani v otroctví hříchu, ani v otroctví zákona.
Pavel vede Galatské zpátky do zákona a předkládá jim historický příběh, který se stal obrazem pro jeho vyučování o zákoně. Je to příběh Sáry a Hagar, manželky Abrahama a její otrokyně. Pavel tento příběh používá k vysvětlení otroctví zákona a dědictví synů.
Pokoj vám a milost, milovaní svatí, milí přátelé a hosté. Před námi je další část listu Galatským. Jsme v závěru čtvrté kapitoly, což je konec Pavlovy teologické argumentace a ve verších, které jsou dnes před námi, dělá definitivní tečku za vysvětlením vztahu zákona a milosti. Budeme číst Ga 4,21-31.
Dobré porozumění evangeliu přináší dobrý způsob života, proto Pavel vzpomíná na nadšení Galatských křesťanů, když poprvé slyšeli evangelium. Ovšem horlivost a nadšení mohou mít také špatný základ.
Žijte v Duchu svatém
Kdo vám zabránil poslouchat pravdu?
Jste povinni zachovávat celý zákon …
Vyžeň otrokyni i jejího syna!
… abyste byli dotvořeni do podoby Kristovy
