Ve čtvrté kapitole Pavel dál vysvětluje, co vyplývá z toho, být pod zákonem a na druhé straně ukazuje, co to znamená být v Kristu. Spolu s varováním před návratem k zákonu je toto obsahem našeho dnešního textu.
Dobré dopoledne, pokoj vám a milost, milovaní svatí v Kristu Ježíši, milí přátelé a hosté, blízcí i vzdálení. Sešli jsme se, abychom společně uctívali našeho Pána a součástí tohoto uctívání je také výklad, slyšení a aplikace Božího slova. Budeme pokračovat v našem studiu listu Galatským. Před sebou máme další oddíl (Ga 3,21-4,11).
Když přišla víra, nemáme už nad sebou dozorce. Jaké jsou požehnané důsledky víry? Je zde řada důležitých věcí, z nichž se dnes zaměříme na tři – s kým se ztotožňujeme, tedy identifikujeme, jaká je naše nová identita a co z toho všeho vyplývá.
Náš text mluví o jednotě Kristova těla, o jednotě místní církve. Na jedné straně vidíme individuální růst do podoby Ježíše Krista a potom společný duchovní růst. Vrcholem toho všeho je Ježíš Kristus, který je hlavou, zdrojem, z něhož všechno vyrůstá, cílem, k němuž všechno směřuje.
V našem dnešním textu uvidíme, jakou roli hraje zákon v dějinách spasení. Minule jsme se více zabývali smlouvami a tím, co znamenají a jak spolu souvisí nebo nesouvisí. Dnes budeme mluvit o zákoně a jeho roli v otázce spasení.
Pavel přichází s dalším argumentem, který začíná ilustrací z běžného života, ale potom jde k hlubokým teologickým věcem – k Božím smlouvám, k Božímu záměru a nakonec k Božímu dědictví, které Bůh zaslíbil Abrahamovi.
Neobracejte se k ubohým a bezmocným mocnostem!
Jste solí země a světlem světa
Boží synové nad sebou nemají dozorce
Obdarováni k budování Kristovy církve
Zákon neruší zaslíbení
Smlouva s Abrahamem
