Z tohoto textu si ukážeme na prvním místě to, že Boží chrám je svatý. Dále zdůrazníme a vysvětlíme, co to znamená, že tím Božím chrámem jsme my, a to jak jako jednotlivci, tak jako konkrétní společenství, tak celá univerzální Kristova církev. A nakonec nemůžeme opomenout podstatný rozměr tohoto chrámu, totiž skutečnost, že v Božím chrámu přebývá Bůh sám.
Na prvním místě tento text mluví o tom, že církev je dům z živých kamenů. Tato stavba je budovaná, ale nejsou to lidé, kdo ji buduje, je to Pán Ježíš, její úhelný kámen. A nakonec vidíme, že to, co se buduje, je duchovní, příbytek, v němž přebývá samotný Bůh.
Dnes si ukážeme jaká je identita Pánova stáda, dále že Pán má jenom jedno stádo, Kristova církev je jenom jedna a nakonec uvidíme, že tak, jako je jedno stádo, je i jenom jeden pastýř, jediný skutečně dobrý pastýř, jediný, který je hoden toho být pastýř, a to je Pán Ježíš Kristus.
Pán Ježíš veřejně odsuzuje povrchnost a pokrytectví farizeu, kteří úzkostlivě dbali na dodržování otcovských tradic, aby si tím domněle zajistili Boží přízeň a mnohdy i úctu lidí, kteří k nim vzhlíželi jako k duchovním autoritám.
Boží přítomnost a uctívání Boha
Duchovní stavba z živých kamenů
Jednoznačnost a jedinečnost Kristovy církve
Rozhodující je víra, která se uplatňuje láskou
