V tomto rozloučení si všimneme: 1. Pavla, který jako věrný učitel vyučoval církev v Efezu i její starší. 2. Starších, kteří mají věrně pást Boží církev, kterou jim Bůh svěřil. 3. Boha, který se věrně stará o své děti.
Bůh mocně jedná uprostřed svého lidu, ale úspěch církve vede k zuřivosti ďábla a k závisti náboženských lidí, což přináší další těžkosti, ale také příležitosti oslavit Boha.
Jsme-li všichni královské kněžstvo, proč ještě potřebujeme starší? Jaká je role starších v církvi? Čím se liší starší od ostatních věřících? Proč by starší měli splňovat jiné standardy než ostatní křesťané?
V dnešním textu půjdeme k tomu, co většinou chápeme jako nesení břemen druhých, tedy k praktické pomoci. A je nesmírně zajímavé všimnout, kde podle Pavla tato praktická pomoc začíná – začíná u těch, kteří vyučují.
… aby byli věrní!
Duch svatý odděluje první misionáře k dílu služby
Růst Kristovy církve v milosti i v bolesti
Služebníci nové smlouvy III.
Co budeš sklízet?
