Drazí v Kristu, před památkou Páně se podíváme na jeden verš z 12. kapitoly knihy Exodus, který se týká toho, co bylo přikázáno, ke slavnosti nekvašených chlebů. Pro kontext toho co, bylo přikázáno, přečtu Exodus 12,15-20 a potom si ukážeme, jak Pán Ježíš naplnil to, co se přikazuje v 15. verši.

• Po sedm dní budete jíst nekvašené chleby. Hned prvního dne odstraníte ze svých domů kvas. Každý, kdo by od prvního do sedmého dne jedl něco kvašeného, bude z Izraele vyobcován. Prvního dne budete mít bohoslužebné shromáždění. I sedmého dne budete mít bohoslužebné shromáždění. V těch dnech se nebude konat žádné dílo. Smíte si připravit jen to, co každý potřebuje k jídlu. Budete dbát na ustanovení o nekvašených chlebech, neboť právě toho dne jsem vyvedl vaše oddíly z egyptské země. Na tento den budete bedlivě dbát. To je provždy platné nařízení pro všechna vaše pokolení. Od večera čtrnáctého dne prvního měsíce budete jíst nekvašené chleby až do večera jedenadvacátého dne téhož měsíce. Po sedm dní se nenajde ve vašich domech kvas. Každý, kdo by jedl něco kvašeného, bude vyobcován z pospolitosti Izraele, i host a domorodec. Nebudete jíst nic kvašeného. Ve všech svých obydlích budete jíst nekvašené chleby.“ (Ex 12,15-20)

Po sedm dní budete jíst nekvašené chleby a nebudete jíst nic kvašeného (Ex 12,8.15.18-20; 13,3-7; 23,15; 34,18, Nu 6,3; 28,7; Dt 16,3.8; Ez 45,21). Na několika místech Starého zákonu se opakuje přikázání jíst nekvašené chleby a nejíst nic kvašeného v období, které Bůh ustanovil.  V patnáctém verši jsme četli:

• Po sedm dní budete jíst nekvašené chleby. Hned prvního dne odstraníte ze svých domů kvas. Každý, kdo by od prvního do sedmého dne jedl něco kvašeného, bude z Izraele vyobcován. (Ex 12,15)

Pán Ježíš nám ukázal, co je to kvas v duchovním a intelektuálním smyslu: 

• Což nerozumíte, že jsem k vám nemluvil o chlebech? Mějte se na pozoru před kvasem farizeů a saduceů!“ Tehdy pochopili, že jim neřekl, aby se měli na pozoru před kvasem, nýbrž před učením farizeů a saduceů. (Mt 16,11-12)

Další klíčové verše odkrývající význam kvasu jsou také v listu do Korintu.

• Odstraňte starý kvas, abyste byli novým těstem, vždyť vám nastal čas nekvašených chlebů, neboť byl obětován náš velikonoční beránek, Kristus. 8Proto slavme Velikonoce ne se starým kvasem, s kvasem zla a špatnosti, ale s nekvašeným chlebem upřímnosti a pravdy. (1K 5,7-8)

V těchto verších je kvas symbolem lidské špatnosti a ničemnosti.  Kvasem tedy lze rozumět všechno špatné, co vychází z nitra člověka.  Na jiných místech Nového zákonu se nachází tyto špatnosti a ničemnosti rozepsané, například smilstvo, nečistota, vášeň, zlé choutky a hlavně chamtivost v Koloským 3,5, kde Bůh přikazuje tyto špatnosti umrtvovat. Osmý verš téže kapitoly přikazuje odhodit zuřivost, hněv, zášť, urážky i sprosté řeči. Podobně 1. Petrova 2,1 přikazuje odhodit všechnu zlobu, každou lest, pokrytectví, závist i všechno pomlouvání. Všechny tyto, a i další špatnosti a ničemnosti Bůh přikazuje odhodit nebo umrtvovat kvůli tomu, že Pán Ježíš, Beránek Boží byl již kvůli těmto špatnostem obětován. A proto také máme slavit Velikonoce s nekvašenými chleby upřímnosti a pravdy. Anebo jinak řečeno: 

• Odložte dřívější způsob života, staré lidství, které hyne klamnými vášněmi, obnovte se duchovním smýšlením, oblečte nové lidství, stvořené k Božímu obrazu ve spravedlnosti a svatosti pravdy. (Ef 4,22-24)

Podobné je také přikázání v listu Římanům: 

• Žijme řádně jako za denního světla: ne v hýření a opilství, v nemravnosti a bezuzdnostech, ne ve sváru a závisti, nýbrž oblečte se v Pána Ježíše Krista a nevyhovujte svým sklonům, abyste nepropadali vášním. (Ř 13,13-14)

Tato a podobná přikázání nám jsou dána, protože Pán Ježíš Beránek Boží byl již obětován. Těmito přikázáními nás Pán Bůh vede k posvěcování a ke svatosti. To je totiž Boží vůle pro každého křesťana.

• Neboť toto je vůle Boží, vaše posvěcení, abyste se zdržovali necudnosti a každý z vás, aby uměl žít se svou vlastní ženou svatě a s úctou, ne ve vášnivé chtivosti jako pohané, kteří neznají Boha. Ať nikdo v této věci nevybočuje z mezí a neklame svého bratra, protože Pán ztrestá takové jednání, jak jsme vám už dříve řekli a dosvědčili. Vždyť Bůh nás nepovolal k nečistotě, nýbrž k posvěcení. Kdo tím pohrdá, nepohrdá člověkem, nýbrž Bohem, jenž vám dává svého svatého Ducha. (1Te 4,3-8)

Zbavení se starého kvasu a stávání se novým nekvašeným těstem, lze tedy symbolicky chápat jako posvěcování se. Ovšem skutečnost plynoucí z Kristova spásného díla je, že Pán Ježíš nás již svou obětí posvětil a také nás neustále posvěcuje. Tohle je psáno v listu Židům 2:11

• A on, který posvěcuje, i ti, kdo jsou posvěcováni, jsou z téhož Otce. (Žd 2,11)

Anebo 

• A to je ta vůle, v níž jsme jednou provždy posvěceni skrze obětování těla Ježíše Krista. (Žd 10,10)

Nebo v 17. kapitole Janova evangelia se Pán Ježíš modlil: 

• Posvěť je pravdou; tvoje slovo je pravda. (J 17,17),

a potom slovy: 

• Sám sebe za ně posvěcuji, aby i oni byli vpravdě posvěceni. (J 17,19).  

Je to tedy Pán Ježíš, kdo se za nás posvětil, a kdo nás také neustále posvěcuje pravdou. A tak nás učinil a stále činí novým nekvašeným těstem až do té doby, kdy nastane očekávaný den Krista Ježíše. A Pavel v listu Filipským s jistotou tvrdí: 

• a jsem si jist, že ten, který ve vás začal dobré dílo, dovede je až do dne Ježíše Krista. (Fp 1,6)

V ten den se potom stane to, co se píše o kousek dál ve Filipským 3,21: 

• On promění tělo naší poníženosti v podobu těla své slávy silou, kterou je mocen všecko si podmanit.  

Takto nás Pán Ježíš posvětil, posvěcuje, a nakonec promění do plné svatosti. A nakonec, když se k tomu ještě přidá proroctví Sofoniáše: 

• Ztiš se před Panovníkem Hospodinem, vždyť den Hospodinův je blízko! Hospodin připravil oběť, jako svaté oddělil ty, které pozval. (Sof 1,7)

tak je vidět, jak Pán Ježíš naplnil nejen Zákon ale i Proroky.

Vyobcován z Izraele

Druhá polovina patnáctého verše dále říká:

• Každý, kdo by od prvního do sedmého dne jedl něco kvašeného, bude z Izraele vyobcován. (Ex 12,15)

Pokud kvas symbolizuje špatnosti a ničemnosti, co potom symbolicky znamená, že kdokoliv by jedl něco kvašeného, bude vyobcován z Izraele? Možná to znamená to, co píše Pavel v 1. listu Korintským v 5. kapitole, ve které je psáno, ať se zbavíme starého kvasu, ale hned předtím Pavel psal o člověku, kterého měli vydat Satanu, aby jeho duch byl spasen v Pánův den. Asi teď není vhodný čas pouštět se do rozboru této pasáže, ale vidíme, že když to celé Pavel napsal, tak musel skutečně být inspirován také tímto veršem z 12. kapitoly knihy Exodus. Pán Ježíš nám říká, jakým nekvašeným chlebem se sytit,

• Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má věčný život a já ho vzkřísím v poslední den. Mé tělo je opravdu pokrm a má krev je opravdu nápoj. Kdo jí mé tělo a pije mou krev, zůstává ve mně a já v něm. Jako mě poslal živý Otec a já žiji skrze Otce, tak ten, kdo jí mne, bude žít skrze mě. (J 6,54-57)

Samozřejmě to není myšleno, tak že jíme to tělo doslovně, nebo tak, že bychom si představovali, že se kousek chleba mysticky proměňuje v Kristovo tělo.

Věčný život podle slov Pána Ježíše máme pouze skrze víru v něj, kterou máme od Boha, a jestliže věříme v jeho tělo a v jeho krev, které za nás dal, tak to potom znamená, že vírou jíme jeho tělo a jeho krev, když věříme, že je za nás dal. Pak to symbolicky společně stvrzujeme, podle toho, jak to Pán přikázal svým učedníkům.

Než přistoupíme k památce, tak se za nás ještě pomodlím.

Prosím, aby všichni, kdo věří Pánu Ježíši Kristu, aby přišli dopředu, jíst chléb a pít víno na Pánovu památku.