V dnešním textu vidíme jednak opětovný odkaz na to, co křesťany v Tesalonice Pavel a jeho společníci učili, když tam byli. Dále přichází s příkazem a s důrazným napomenutím, které má být doprovázeno praktickým jednáním těch, kdo žijí řádně, pokud by snad k nápravě nemělo dojít tímto napomenutím.
Z toho dnešního textu se podíváme nejprve na to, co je to práce, dále se podíváme na to, že dělník je hoden své mzdy a nakonec se podíváme ne motivy – Pavel chce být příkladem, ale to podstatné je, že jednal s vědomím, že slouží na prvním místě Pánu.
Dnešní text prozkoumáme tak trochu od konce – nejprve se podíváme na to, o kom se v našem textu mluví a teprve potom více rozebereme, co vlastně máme dělat. A na závěr se zaměříme na to, jak to to udělat, protože nejde o věc, která by byla úplně černobílá a jednoznačná.
Dneska máme před sebou tři verše, v nichž se Pavel obrací jednak k Pánu a jednak ke křesťanům v Tesalonice. Je to chvála, povzbuzení a ujištění na cestě následování Pána Ježíše Krista. Je to chvála Pánovy věrnosti, je to povzbuzení křesťanů k poslušnosti Božímu slovu a Pánovým příkazům a je to ujištění, které je založené na důvěře v Pánovo vedení.
Tesaloničtí se mají modlit za Pavla a jeho přátele, aby se Boží slovo šířilo, tedy za evangelizaci, aby bylo Boží slovo oslaveno, tedy aby se projevila jeho moc, která vede k obrácení a k novému životu a nakonec za to, aby byli vysvobozeni od zlých lidí.
Dnes se podíváme na tři věci – na prvním místě na požehnaného dárce tohoto ujištění, dále na některé požehnané dary, jimiž nás ujišťuje a nakonec na požehnané důsledky, jaké to přináší do našich životů.