Dokončili jsme náš historický přehled a věřím, že jsme si všichni mohli všimnout, že vztah mezi církví a státem skutečně zaujímal velmi významné místo nejen v dějinách křesťanské církve, ale také v dějinách různých zemí, zejména britských ostrovů. Otázky, které v tuto chvíli musí napadnout každého, jsou následující: Odkud se to všechno vzalo? Na čem to stojí? A jako křesťané se musíme ptát: Jaký vztah má celá tato historie k učení Písma?
Přednáška pro sbor v Javorníku o Tůmovi Přeloučském (1435–1518) a počátcích jednoty bratrské, kterou Tůma jako její senior vedl více než půl století. Připojený obrázek je pouze ilustrativní a vysvětlení k němu najdete v nahrávce.
A to je jeho přikázání: věřit jménu jeho Syna Ježíše Krista a navzájem se milovat
Zbožní izraelští králové se vraceli do Božího slova, stavěli na něm a jednali podle něj. Také nás vede Bůh k tomu, aby v nás přebývalo jeho Slovo ve vší plnosti (Ko 3,16), a Pán Ježíš učí své učedníky, že kdo ho miluje, bude jeho Slovo zachovávat (J 14,23).
Musíme se podívat na to, že je tady moc, kterou disponuje satan a jeho služebníci. Potom se zastavíme u podstaty satanových svodů, tedy u nespravedlnosti a nakonec půjdeme k pravdě, resp. k těm, kteří si pravdu nezamilovali a nepřijali ji.
V souladu s textem, který je před námi, se podíváme na tři věci: na zjevení toho bezzákonného, dále na jeho zabití dechem Pánových úst a nakonec na zničení toho bezzákonného zjevením Pána Ježíše Krista, jeho slavným příchodem.