Pokoj vám a milost, milovaní svatí, milé sestry, milí bratři.

Bůh nám ve své svrchované milosti dal zakusit jeden ze svých soudů. Jako Kristova církev jsme fyzicky odloučeni jeden o druhého a nemůžeme se ani setkávat ani navštěvovat. To neznamená, že bychom přestali být jeho církví, ani to neznamená, že by Bůh přestal milovat svůj lid. Bůh si nás zamiloval před stvořením světa a nikdy nás nepřestane milovat. Důkazem je evangelium – Bůh poslal svého milovaného Syna, aby zemřel na kříži Golgoty za naše hříchy. Neexistuje větší důkaz toho, že Bůh miluje svůj lid.

Přesto Bůh učinil, že všechna shromáždění v této zemi zůstanou tuto neděli zavřená. A nejenom v této v zemi, ale také v mnoha dalších zemích po celém světě. Boží lid se nemůže shromažďovat. A virtuální „shromáždění“ není ve skutečnosti shromážděním, a nemůže být ani náhradou za skutečné shromáždění. Tím nechci říci, že by nebylo dobré poslouchat kázání na internetu nebo dělat „vysílání“ v době shromáždění, ale chci říci, že shromáždění je prostě něco jiného, co nejde nahradit. A Bůh nám v tuto chvíli společné shromáždění vzal. Nemohu říci, že bych věděl, co přesně tím Bůh chce říci. Přesto je tady pár věcí z Písma, které k tomu můžeme říci.

Především to, že Bůh všechno dělá ke své slávě. I toto dění, jakkoliv mu nerozumíme, je k jeho slávě. Bůh vládne. Žalm 99,1 říká, že Hospodin kraluje. Kraluje nad celou zemí. Minulý týden Daniel Adamovský kázal o tom, že Bůh trůnil nad potopou a bude jako král trůnit navěky (Ž 29,10). Bůh je vládce a pevně a spolehlivě vládne úplně všude. Nic není vyňato z jeho vlády. Dokonce ani maličké viry. Hospodin kraluje a ve své prozřetelnosti všechno vede ke svému cíli, k tomu nejlepšímu, který mu přinese největší slávu.

Boží lid má vždy v Božích plánech výsadní místo. Bůh všechno činí k posvěcení svého lidu. Bůh vychovává svůj lid k tomu, aby jednoho dne mohl přijmout plné dědictví – podíl na Boží svatosti. Proto můžeme s jistotou říci, že i tato situace nás má vést k ještě většímu posvěcení, k ještě větší bázni před Bohem, k ještě větší lásce k Bohu.

Kromě toho Bůh pracuje v tomto světě tak, aby se tím nejlepším způsobem mohlo šířit evangelium. Nejlepším způsobem podle Božích představ, nikoliv podle našich představ. Bůh nás dovedl do této situace, aby nás posvěcoval a aby nám dal nové příležitosti sdílet evangelium s dalšími lidmi. Udělal to ze své lásky k nám. Udělal to proto, aby další lidé kolem nás byli zachráněni skrze evangelium.

Na nás nyní je, abychom dobře využili čas, který nám Bůh svěřil. Díky jeho jednání dnes nejsme zaneprázdněni mnoha věcmi, jako jindy. Jsme zavřeni do svých domovů, maximálně na pracoviště, jsme odkázáni jen na ty nejbližší. To je prostředí, kde máme růst. Na krátký čas nám Bůh vzal většinu našich obvyklých aktivit. A to je příležitost k hledání samotného Boha.

Využijte čas, který vám Bůh dává k tomu, abyste se přimknuli k němu samotnému. Jděte do Písma a na kolena. Můžete se společně se mnou a s několika dalšími učit list Filipským zpaměti, jak jsem o tom před dvěma týdny. Je to 104 veršů, a pokud byste se učili po jednom verši denně, šest dní v týdnu, je to na sedmnáct týdnů. Budeme procházet listem Filipským a umět ho zpaměti je velkou pomocí při výkladu i aplikaci Božího slova. Ponořte se do Božího slova, hledejte Pánovu tvář na modlitbách a vyjdete z tohoto času Božího soudu posíleni a obnoveni. Studujte Písmo, modlete se, čtěte knihy, k nimž se třeba jinak nedostanete, najděte si dobré články nebo kázání na internetu (Reformace.cz, Biblická konference atd.), můžete se vrátit ke starším kázáním z našeho sboru, nebo poslouchat kázání z jiných sborů (z Ústí, Kladna, Liberce, Kuřimi, Kroměříže atd.).

Jsem vděčný za to, že pro některé z vás jsou povzbuzující každodenní modlitby v sedm večer. Chtěl bych vás povzbudit, abyste v těchto modlitbách vytrvali a pokud se k nim nepřipojujete a mohli byste, chtěl bych vás poprosit a povzbudit k tomu, abyste se k těmto společným modlitbám našeho sboru připojili. Hospodin kraluje a odpovídá na modlitby svého lidu. Modlete se za to, aby vám Bůh ukázal, co znamená společenství Božího lidu – nejenom to fyzické, ale také to duchovní.

Mám radost, když slyším, jak se povzbuzujete navzájem. I když jsme dočasně odloučeni fyzicky, nejsme od sebe odloučeni úplně. Můžeme děkovat Bohu za to, že nám dal výsadu žít v době, kdy můžeme používat mobilní telefony, videohovory, sms, emaily. Můžeme být ve spojení skoro pořád – a jsem vděčný Bohu za to, že mnozí z vás v takovém spojení s druhými jste. Využijte tento zvláštní čas, který nám Bůh dal k tomu, abychom se za sebe modlili navzájem a povzbuzovali se těmi prostředky, které nám Bůh dal. Můžete každý den zavolat nebo napsat jednomu člověku ze sboru, poslat verš z Bible, zeptat se, jak se má a za co se máte modlit. To je společenství církve.

Máme také ohromnou příležitost využít tuto dobu ke službě druhým. Možná jste sami doma a v takovém případě bude v tuto chvíli vaše služba vymezená modlitbami za druhé, případně povzbuzováním po telefonu nebo jiným způsobem. V jistém slova smyslu je tohle důležitější než cokoliv jiného. Pro ty, kteří jsou doma se svou rodinou, je to příležitost růst v Kristově lásce a do Kristova charakteru. Každý z nás by si měl klást otázku, jak můžu posloužit druhým, jak můžu druhým sám na sobě ukázat více Kristova charakteru, jak můžu přinést pokoj a naději. Je jednoduché za sebou zavřít dveře pokoje a žít si pro sebe. Je mnohem těžší zapřít sám sebe, vzít svůj kříž, následovat Pána Ježíše Krista a vydat sám sebe druhým. To je nejlepší cesta k tomu, aby lidé kolem vás začali také poslouchat, co jim říkáte. Jestliže uvidí vaši obětavou a odvážnou lásku, budou ochotní také slyšet o tom, odkud se tato láska bere. A to je příležitost ke svědectví o Pánu Ježíši Kristu.

On se za nás obětoval. Dal svůj život. Dal svou slávu. Vzdal se svých práv a svých výsad. Pokořil se a vzal na sebe lidské tělo. Stal se služebníkem lidí. Sloužil do úplného vyčerpání. A neustále směřoval k jedinému cíli – a tím byl kříž. Kvůli kříži přišel. Kvůli kříži udělal všechno. Kvůli kříži snášel potupu, bolest, výsměch – aby na sebe vzal naši špínu, náš vzdor, náš hřích, naši vzpouru proti Bohu, kterého miloval tak, jak ho nemiluje nikdo z nás. A nebeský Otec na něj kvůli nám vylil svůj hněv. Pán Ježíš vypil pohár Božího hněvu až do úplného dna. Kvůli našim hříchům zemřel. Vydal se samotné smrti. Ale protože on sám se hříchu nedopustil, smrt ho nemohla udržet ve své moci, a třetího dne vstal z mrtvých. Přemohl smrt, zaplatil za hřích, smířil nás s Bohem. Svou obětí udělal ze vzbouřenců Boží milované děti. A i když Bůh stíhá zemi svými soudy, my už máme pokoj s Bohem, patříme do Boží rodiny a podle jeho plánu budeme – dříve či později – navěky s ním v jeho nádherné přítomnosti.

Milovaní, to je naděje, kterou máme. To je radost, kterou zakoušíme. To je moc, ze které čerpáme svou sílu. To je evangelium, které je Boží mocí ke spasení pro každého, kdo věří. Chci vás povzbudit, abyste žili z moci evangelia a radovali se z Pána Ježíše Krista a jeho díla. Kéž svítí vaše světlo v tomto světě, aby lidé viděli vaše skutky a vzdali chválu našemu nebeskému Otci.

Těším se, až se s vámi z Boží milosti zase uvidím. Do té doby se s vámi chci alespoň slyšet. Modlím se, abyste stáli pevně v evangeliu a byli dobrými svědky Pána Ježíše Krista.

V lásce Kristově

Jarda