Nevyznávají Ježíše Krista! I. (2J 7)

Verze pro tiskSend by emailPDF version

Svůdcové a antikristové

Pavel Borovanský, 19. listopadu 2017, Praha

Pokoj vám svatí! V Ústí nad Labem, v úterý na biblické mně Jarda povzbuzoval následujícími slovy: „ V Praze si už na tebe brousí zuby!“ Vysvětlil mi, co to znamená. Prý se na mne těšíte a nemůžete se dočkat. No, nevím, budu stavět na tom, že jsem přijel mezi ovce. Kristovy ovce. Broušení zubů mi k nim moc nesedí. Přidržím se tedy Pánových slov. Budu obezřetný jako had a bezelstný jako holubice.

Jsem rád a spolu se mnou i má rodina, že jsme mezi vámi. V duchu Pavlových slov se můžeme povzbudit vzájemně vírou a nadějí, kterou máme. Pozdravuje vás sbor v Ústí. Jako sbor jsme v Ústí vděční za vaše modlitby. Děkujeme Bohu za sesterský sbor, jenž je nám po boku ve víře. Prosím modlete se za nás dál. Protože v poslední době přišlo do sboru mnoho nových lidí. Přišli převážně z těžce charismatického prostředí a nesou si tedy sebou spoustu škodícího balastu.

Také jeden manželský pár, původem Korejci, jinak občané australské federace přivedli do sboru větší skupinu lidí nevěřících, kterým svědčili evangeliem našeho Pán Ježíše Krista. Líbí se jim náš sbor, a protože je Bůh vede do Německa, touží po tom, aby tito lidé hledali pravdu v našem společenství. Ale i oni pocházejí z prostředí velmi zatíženého, společensky vyloučeného a vylučujícího se. Jejich představy o Bohu jsou plné pověrčivosti a také okultismu. Znamená to, že se od charismatického poblouznění zas až tak příliš neliší. Ale znamená to také velmi pomalou a náročnou cestu a potřebu vašich přímluvných modliteb. Jako sbor, potřebujeme moudrost.

Na druhou stranu je to povzbuzení. Protože věrný je Bůh, vyslyšel naše modlitby. Přivedl množství lidí, kteří mohou slyšet evangelium. Věříme, že i mezi nimi má Pán své ovečky. A je to pro náš sbor příležitost dále růst ve službě evangeliu a vzájemné lásce!

Procházíme společně 2. Epištolu apoštola Jana. Je krátká a možná na první pohled trochu matoucí. Když nabízí vykladačům, zda Jan píše sboru, či věřící rodině. Ale je Bohem vydechnutým slovem! A přináší užitek. Dnes zůstaneme v jediném, sedmém vrši. Přečteme si však pro kontext celý list:

2 Janův 1:1-13  Já starší píšu vyvolené paní a jejím dětem, které opravdově miluji - a nejen já, nýbrž všichni, kdo poznali pravdu. Píšu kvůli pravdě, která v nás zůstává a bude s námi navěky: Bude s námi milost, milosrdenství a pokoj od Boha Otce i od Ježíše Krista, Syna Otcova, v pravdě a lásce.  Velice jsem se zaradoval, když jsem mezi tvými dětmi našel takové, které žijí v pravdě, jak jsme dostali přikázání od Otce.  A nyní tě prosím, paní, ne že bych ti psal nové přikázání, ale připomínám to, které máme od počátku: abychom milovali jedni druhé. A to je láska: žít podle Božích přikázání; to je to přikázání, o kterém jste od počátku slyšeli, že máte podle ní žít. Do světa vyšlo mnoho těch, kteří vás svádějí, neboť nevyznávají, že Ježíš Kristus přišel v těle; kdo takto učí, je svůdce a antikrist.  Mějte se na pozoru, abyste nepřišli o to, na čem jste pracovali, ale abyste dostali plnou odměnu.  Kdo zachází dál a nezůstává v učení Kristovu, nemá Boha; kdo zůstává v jeho učení, má i Otce i Syna.  Přijde-li někdo k vám a nepřináší toto učení, nepřijímejte ho do domu a nevítejte ho; kdo ho vítá, má účast na jeho zlých skutcích. Ačkoliv bych měl ještě mnoho co psát, nemíním to svěřovat papíru a inkoustu; neboť doufám, že se k vám dostanu a budu s vámi mluvit tváří v tvář, aby naše radost byla úplná. Pozdravují tě děti tvé vyvolené sestry.

I. Svět plný falešného svodu

A. Shrnutí začátku Janova listu

Jan píše svůj list kvůli pravdě. Na obranu pravdy. Reaguje na lež a bludy povstávající v církvi. Jan mluví o lásce a jeho dopis je dopisem lásky a z lásky. Protože miluje adresáta dopisu, církev Boží. Proto se rozhodl ji bránit před herezí. Tak Jan posloužil církvi tehdy a slouží i dnes, protože opravdově, tedy v pravdě miluje Krista a Jeho nevěstu!

  • 2 Janův 1:1  Já starší píšu vyvolené paní a jejím dětem, které opravdově miluji - a nejen já, nýbrž všichni, kdo poznali pravdu.

 Jan ukazuje pravdu a lásku jako dvě nerozlučné sestry. Podle Jana všichni, kdo poznali pravdu, milují Boha a Jeho lid. Každý křesťan. A tato láska je znakem pravých věřících. Žije-li v nás Kristus, potom milujeme a z lásky sloužíme Kristu i církvi. Pravda vždy vede ke skutkům lásky a láska je vždy pravdivá. Pravá láska vyrůstá jako nádherná stavba z pevných a neochvějných základů pravdy Boží.

Je-li pravda Boží ve vašem srdci, potom se musí nutně projevovat skutky lásky směrem k Bohu, směrem k církvi i Božímu stvoření. A skutečné skutky lásky vždy vedou k pravdě. Člověk, který nepoznal pravdu a nestojí v ní, ten opravdově nemiluje, protože ani nemůže. Jeho láska není pravá, není čistá a proto i ten jeho nejlepší skutek není pravý a čistý před Bohem! Čteme v Titovi:

  • Titovi 1:15-16  Čistým je všechno čisté. Ale poskvrněným a nevěřícím nic není čisté. Jak jejich rozum, tak jejich svědomí jsou poskvrněny. Prohlašují, že znají Boha, avšak svým jednáním to popírají. Jsou odporní, neposlušní a neschopni jakéhokoli dobrého skutku.

Jan píše další důležité věci. Životně a z hlediska věčnosti důležité věci. Tou první je, že milost, milosrdenství a pokoj od Boha Otce i od Syna Ježíše Krista je jen v pravdě a lásce. A to na věky.

  • 2 Janův 1:2-3  Píšu kvůli pravdě, která v nás zůstává a bude s námi navěky:  Bude s námi milost, milosrdenství a pokoj od Boha Otce i od Ježíše Krista, Syna Otcova, v pravdě a lásce.

Tou druhou je, že láska se pozná poslušností Boží zjevené pravdě:

  • 2 Janův 1:6  A to je láska: žít podle Božích přikázání; to je to přikázání, o kterém jste od počátku slyšeli, že máte podle ní žít.

Tam, kde není tato poslušnost, tam není láska, ani pravda. A kde není láska a pravda, tam není církev živého Boha. Tam nejsou křesťané.

B. Nebezpečí ve světě

Co tím Jan sleduje? Jaký je jeho cíl? Víme, že obrana pravdy v církvi. A pokud budeme ty věci aplikovat do praxe, potom vidíme, že Jan nám dává velmi přesné a jasné vodítko, návod. Návod, jak poznat, kdo je křesťan a kdo ne. Kdo je pravá církev Boží a kdo ne. Všechno spěje logicky a neochvějně k našemu dnešnímu sedmému verši. On je tím důvodem všech tří Janových listů. Nejen Janova druhého listu.

  • 2 Janův 1:7  Do světa vyšlo mnoho těch, kteří vás svádějí, neboť nevyznávají, že Ježíš Kristus přišel v těle; kdo takto učí, je svůdce a antikrist.

Svět je plný svodů. Plný lži a falešných „pravd“. My víme, že pravda je pravdou a nikdy nemůže být falešná. To vyplývá z její podstaty. Nemůže popírat sama sebe. Ale také víme, že svět ve zlém leží 1 J 5, 19. A tento Zlý se rád obléká za světlo. Pavel varuje korintské, že:

  • 2 Korintským 11:14b   sám satan se převléká za anděla světla;

Satan je zlý. Pán o něm praví, že je lhářem a vrahem od počátku. Nikdy nestál v pravdě! J 8, 44b

Tento vrah drží celý svět v otroctví hříchu. Používá si k tomu strach a nevědomost. Tedy opak lásky a poznání pravdy. A jeho temná mysl je plná neúprosné zuřivosti, pokud je mu někdo vyrván z nenasytné tlamy. A milovaní platí, že Boží lid, každý křesťan, celá Kristova církev byla vyrvána z tlamy hada. Krví a smrtí Krista.

  • Židům 2:14-15  Protože sourozence spojuje krev a tělo, i on se stal jedním z nich, aby svou smrtí zbavil moci toho, kdo smrtí vládne, totiž ďábla, a aby tak vysvobodil ty, kdo byli strachem před smrtí drženi po celý život v otroctví.

Ďáblova zvrácená zloba usiluje plna zášti o zničení Božího lidu a všech Kristových ovcí do jedné. Protože každá znovuzrozená ovečka je mu trnem nejen v oku, ale i v jeho padlém srdci. Poslal tedy do světa mnoho služebníků a dal jim úkol. Všemožným způsobem zničit církev.

Satan je rozeslal a rozesílá po celém světě, aby nás sváděli. A nejen to. Mají vnikat i do církví po vzoru svého pána. Ač je temný, převléká se rád za světlo. A jeho služebníci? Ač jsou to vlci, dravé šelmy, rádi se převlékají za ovce. Vnikají do stáda, zabíjí a ničí. Mnozí z nich povstávají i uprostřed Božího lidu. Jan říká ve svém prvním listě.

  • 1 Janův 2:19  Vyšli z nás, ale nebyli z nás. Kdyby byli z nás, byli by s námi zůstali. Ale nezůstali s námi, aby vyšlo najevo, že nepatří všichni k nám, kdo jsou s námi.

A Pavel varuje Efezské starší, že i mezi nimi povstanou lidé, kteří povedou scestné řeči, aby svedli církev na svou stranu. Pán nás ale nenechává bez ochrany. Skrze Jana nám staví před oči základní a zásadní znak, charakteristiku těchto šelem. A tu neukryje žádné ovčí rouno navlečené přes vlčí srst. Pojďme se na tento znak podívat.

II. Nevyznávají Božího Syna!

A. Historický kontext

Jan doslova praví: „Oni vás svádějí, protože nevyznávají, že Ježíš Kristus přišel v těle!“ A my víme o pozadí a historickém významu i aplikaci tohoto textu. Seznámili jsme se s ním v úvodu do 2 J listu. Mezi křesťany vnikali, ale také mezi nimi samotnými povstávali falešní věřící a učitelé. Jednalo se o předvoj gnostického učení. To učení popíralo Ježíše Krista, Božího Syna. Boha, který se stal tělem, v těle trpěl a zemřel. V těle také vstal z mrtvých a v oslaveném těle byl vzat vzhůru na nebesa. Sedí po pravici Boha Otce jako ten, který vládne. Nechci zde znovu podrobně rozebírat jednotlivé proudy této hereze. Každý si může poslechnout úvod do 2 J listu. My půjdeme jiným směrem. Důležité však pro tehdejší církev bylo to, že pokud popřeme Ježíše Krista jako toho, který byl a je naplno zároveň Bůh, Boží Syn a naplno člověk, potom se hroutí celé evangelium a nikdo nebude spasen!

Mesiáš nemohl být jen člověk, protože obětní beránek musel být svatý, dokonalý bez vady a poskvrny. To nemohl a nemůže zajistit člověk, potomek Adamův a dokonce ani svatý anděl, ani archanděl. I anděl, Boží služebník, jako bytost stvořená nedosahovala a nedosahuje požadované, dokonalé svatosti. A čteme, že před Bohem si zakrývá tvář. Andělé také mohou, nebo minimálně mohli v minulosti padnout a to je špatné. Proto jediný, kdo mohl dokonale usmířit spravedlivý hněv Boha Otce je Bůh Syn.

Mesiáš ale nemohl být jen Bohem. V Písmu čteme, že Bohem daný Mojžíšův zákon požadoval jasně dané odsouzení lidského hříchu.

  • Římanům 8:3-4  Bůh učinil to, co bylo zákonu nemožné pro lidskou slabost: Jako oběť za hřích poslal svého vlastního Syna v těle, jako má hříšný člověk, aby na lidském těle odsoudil hřích, a aby tak spravedlnost požadovaná zákonem byla naplněna v nás, kteří se neřídíme svou vůlí, nýbrž vůlí Ducha.

Boží Syn Ježíš přišel v těle, jako má padlý člověk a přesto hříchu ani v myšlence neučinil. Proto můžeme být a jsme spaseni! Ježíš Kristus Písma je naplno Bůh i naplno člověk a žádná z Jeho podstat neubírá nic z té druhé. To je veliké tajemství Boží, které se stalo v těle.

B. Kontext pro dnešek

Když se podíváme, jakým směrem útočily jednotlivé proudy této hereze, vidíme, že když to shrneme, popíraly biblického Krista. Popíraly biblické, pravdivé učení o Ježíši Kristu! O tom, kdo je biblický Ježíš Kristus!

Tímto svým zaměřením se tyto hereze staly smrtící zbraní. Lží, která z hlouby své podstaty nenávidí a zabíjí. A proto Jan klade tak veliký důraz na zjevenou Boží pravdu, která miluje a vede k životu. Boží pravda má moc porazit lež a tím i smrt. Mocí pravdy čelil Syn Boží temnotě. Porazil ji a vstal z mrtvých. V Efezkým o tom čteme, že Bůh:

  • Sílu svého mocného působení prokázal přece na Kristu: Vzkřísil ho z mrtvých a posadil po své pravici v nebesích, Ef 1, 20

Stejnou mocí pravdy máme my dnes čelit všem těm, kteří ve světě i v církvi popírají biblického Ježíše Krista! A útok na biblického Ježíše Krista, na pravého Mesiáše, který jediný má moc spasit, se odehrává na dvou rovinách. Ta první je na podstatu samotného Krista. Na jeho osobu. Ta druhá je na Jeho dílo, na evangelium. První rovina přináší falešného Krista, druhá přináší falešné evangelium! Tyto dvě věci spolu velmi úzce souvisejí. Jsou to dvě spojené nádoby. Protože drazí přátelé platí následující teze:

 „Jakékoli popření biblického Ježíše Krista, jakékoli ubrání z biblického Ježíše Krista a Jeho díla, či přidání k biblickému Ježíši Kristu a Jeho dílu znamená: Popírat nějakým způsobem Ježíše Krista Písma, který přišel v těle, naplnil Mojžíšův zákon v těle. Trpěl v těle. Zemřel v těle. V těle byl vzkříšen a v oslaveném těle byl vzat na nebesa a v tomto oslaveném těle se vrátí soudit živé i mrtvé ve slávě a moci, jak o tom svědčí Písmo!“

To je pravda Písma. Pokud z ní uhneme jakkoli, popíráme Božího Syna Krista, který přišel, žil, sloužil, zemřel, vstal, byl vzat vzhůru a vrátí se jen jedním způsobem. V těle! Evangelium je evangelium biblického Krista a biblický Kristus je evangelium, které se stalo tělem!

  • Židům 1:1-4  Mnohokrát a mnohými způsoby mluvíval Bůh k otcům ústy proroků; v tomto posledním čase k nám promluvil ve svém Synu, jehož ustanovil dědicem všeho a skrze něhož stvořil i věky. On, odlesk Boží slávy a výraz Boží podstaty, nese všecko svým mocným slovem. Když dokonal očištění od hříchů, usedl po pravici Božího majestátu na výsostech a stal se o to vznešenějším než andělé, oč je převyšuje jménem, které mu bylo dáno.

Způsoby popření biblického Ježíše Krista, vtěleného Slova, jsou tedy mnohé a gnóze je jen jedním z nich. Budu nyní tvrdit, že Janův výrok ze sedmého verše, který zní: „Neboť nevyznávají, že Ježíš Kristus (Boží Syn) přišel v těle“. Má mnoho podob. Nejenom gnózi.

 Každý, kdo jakýmkoli způsobem popírá biblického Krista. Ubírá, či přidává z poznání Písma o Kristu, ten Ho nevyznává v pravdě.  To je hlavním důrazem a poselstvím Janova druhého listu. Důrazem aplikovaným v historickém kontextu na gnózi, ale aplikovaným i na mnoho herezí dneška. Ti, co to dělají, nějakým způsobem nevyznávají biblickou pravdu o Bohu Ježíši Kristu, který nás zachránil v těle!

Dokonce tady a teď na tomto místě tvrdím, že popírat Ježíše Krista, který přišel v těle, popírat Ho jakýmkoli způsobem. Ať už je popírána osoba Krista a Jeho podstata, nebo dílo a učení Krista, útočí se na samotné jádro křesťanství. Útočí se potom nejen na Božího Syna, Ježíše Krista samotného, ale i na Jeho učení a samotné základy křesťanství.

Dobře to vidíme na nauce o trojjediném Bohu. O Bohu, který je jediný, přesto ve třech osobách. Každá z těchto osob se podílí zvláštním způsobem na Božím, spasitelném plánu. Bůh Otec vyvolil, Bůh Syn vykoupil a Bůh duch svatý posvěcuje pravdou. Poslechněte si apoštolské vyznání víry.

Věřím v Boha, Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země. I v Ježíše Krista, Syna jeho jediného, Pána našeho; jenž se počal z Ducha svatého, narodil se z Marie Panny, trpěl pod Pontiem Pilátem, křižován umřel i pohřben jest; sestoupil do pekel, třetího dne vstal z mrtvých; vstoupil na nebesa, sedí po pravici Boha, Otce všemohoucího, odtud přijde soudit živé i mrtvé. Věřím v Ducha svatého, svatou církev obecnou, společenství svatých, odpuštění hříchů, vzkříšení těla a život věčný. Amen.

Kdo nevyznává, a tedy jakýmkoli způsobem popírá biblického Ježíše Krista, ten nemá Otce a je antikrist!

  • 1 Janův 2:22-23  Kdo je lhář, ne-li ten, kdo popírá, že Ježíš je Kristus? To je ten antikrist, který popírá Otce i Syna.  Kdo popírá Syna, nemá ani Otce. Kdo vyznává Syna, má i Otce.

A tam, kde se popírá Syn a Otec, tam není a nemůže být ani život z Ducha svatého. Logickým důsledkem popření pravého Krista je zákonité popření všeho ostatního. Otce i Božího Ducha. Padá tím celé evangelium, sepsané v kánonu, celé učení proroků a apoštolů Nového zákona. Padá tím celé vyznání křesťanské víry.  Nemáme-li biblického Ježíše Krista, jenž trpěl v těle, nemáme nic a jsme nejubožejší z lidí! 1 K 15. Kap. Protože jen biblický Ježíš Kristus je centrem, základem i cílem křesťanské víry a evangelia! On je dárcem, ochráncem a dokonavatelem víry! Odstraňte Ho a nic vám nezbude.

 A znovu opakuji, že osoba Ježíše Krista a Jeho dílo, učení, evangelium, to jsou spojené nádoby. Zaútočte na Ježíšovu podstatu, nějak ji popřete a v tu chvíli jste vytvořili falešné učení, falešné evangelium i popřeli Kristovo dílo. Tím jste naplnili skutkovou podstatu sedmého verše.

Protože jenom Kristus Písem svatých, naplno Bůh a naplno člověk, vtělená druhá osoba Boží svaté trojice, jediná mohla a tedy také konala spasitelné dílo. Zaznamenané pro nás v proroky a apoštoly v novozákonních knihách.

Zaútočte na evangelium, na dílo a učení Krista. Třeba tím, že přidáte obřízku, jako galatští. A v tu chvíli jste napadli samotnou božskou podstatu Krista. To, že je pravý Bůh. Protože On je ten dokonalý Beránek Boží, vybraný před stvořením světa. On je dostačující oběť. On je více, než dostačující, bohulibá oběť. On je jediná možná. Jediná, která byla schopná usmířit Boží hněv! Proč? Protože byl a je Bůh, Boží Syn, svatý Syn Boha Otce!  Protože je dokonalý, věčný Bůh, proto i Jeho oběť je dokonalá a věčná. Jednou provždy!

  • Židům 9:11-14  Ale když přišel Kristus, velekněz, který nám přináší skutečné dobro, neprošel stánkem zhotoveným rukama, to jest patřícím k tomuto světu, nýbrž stánkem větším a dokonalejším. A nevešel do svatyně s krví kozlů a telat, ale jednou provždy dal svou vlastní krev, a tak nám získal věčné vykoupení. Jestliže již pokropení krví kozlů a býků a popel z jalovice posvěcuje poskvrněné a zevně je očišťuje, čím více krev Kristova očistí naše svědomí od mrtvých skutků k službě živému Bohu! Vždyť on přinesl sebe sama jako neposkvrněnou oběť Bohu mocí Ducha, který nepomíjí.

V dnešním kázání budeme mluvit o útocích na podstatu Ježíše Krista. Na Jeho osobu. Podobně, jako to dělali předchůdci gnostiků, děje se dnes. Pojďme se podívat na několik případů toho, co všechno uslyšíte od služebníků zlého ve světě, ale bohužel i v církvi dnešních dnů.

III. Rozmanití služebníci lháře a vraha

A. Svět

Ve světě uslyšíte mnoho podob popírání Krista. Můžeme je rozdělit v zásadě na dva hlavní tábory. Ateisté a jiná náboženství.

Ateisté nevěří, že existuje Bůh Stvořitel. Proto odmítnou Ježíše Krista a Jeho existenci vůbec jako takovou. Bůh a natož v těle je nesmysl. Ježíš podle nich vůbec neexistoval. Nebo pokud Mu přiznají, že chodil po tomto světě, řeknou, že byl obyčejným člověkem. Možná dobrým člověkem, pevným a morálním. Učitelem dobra. Nebo naprosto bláznivým, který blouznil, nevěděl ani vlastně co dělá. Zemřel možná kvůli svým pevným postojům. Možná proto, že v náboženském zanícení se vydával za Boha v těle.

Oboje je jasným popřením pravého a pravdivého vtělení Ježíše Krista. Mesiáše a Božího Syna počatého Duchem svatým. Jde o ďábelský svod lidí. Tito lidé naplňují skutkovou podstatu Janova výroku:

  • 2 Janův 1:7  Do světa vyšlo mnoho těch, kteří vás svádějí, neboť nevyznávají, že Ježíš Kristus (Bůh, Mesiáš, Spasitel) přišel v těle; kdo takto učí, je svůdce a antikrist.

Proto je třeba jasně a na základě Písma vymezit se jejich myšlenkám! Je potřeba jim zvěstovat evangelium vést je do Písma a modlit se za ně a jejich prozření. Protože popírají vtěleného Ježíše Krista, Božího Syna, který je jedinou cestou, pravdou a životem. Jsou v rozporu s Písmem, které podává evangelium ústy apoštola Pavla takto:

  • 1 Korintským 15:3-4  Odevzdal jsem vám především, co jsem sám přijal, že Kristus zemřel za naše hříchy podle Písem a byl pohřben; byl vzkříšen třetího dne podle Písem,

Ostatní náboženství. Můžeme je rozdělit na židovství a ty další.

Židé Krista popřou podobně, jako materialisté. Buďto je celý výmyslem, nebo je v podstatě falešný Mesiáš, tedy lhář a podvodník, je ubohý člověk. Židé na toho svého Mesiáše stále čekají. Ale Písmo říká.

  • Jan 1:11  Přišel do svého vlastního, ale jeho vlastní ho nepřijali.

Ostatní náboženské proudy od buddhismu, přes islám až k hinduismu se stavějí ke Kristu různě. Byl prorok, ale ne Boží Syn pro islám. Byl jedním z mnoha osvícených učitelů lidstva pro buddhismus a hinduismus, ne Bůh. Pro další je Ježíš Kristus spíše vesmírným a stále se opakujícím duchovním principem. Sem můžete zařadit některé dnešní gnostické a mystické proudy atd.  

Každopádně i všichni tito lidé naplňují skutkovou podstatu Janova výroku:

  • 2 Janův 1:7  Do světa vyšlo mnoho těch, kteří vás svádějí, neboť nevyznávají, že Ježíš Kristus přišel v těle; kdo takto učí, je svůdce a antikrist.

Nevyznávají jediného, zaslíbeného Spasitele a Boha, který přišel a zachránil nás v těle. Proto je třeba jasně a na základě Písma vymezit se jejich názorům! Je potřeba jim zvěstovat evangelium vést je do Písma a modlit se za ně a jejich prozření. Protože popírají Krista jako jediného, vtěleného Božího Syna a Mesiáše. Jako jedinou pravdu cestu a život!

Tolik svět a jeho myšlenkové proudy. Je stejný od počátku svého trvání. Možná si myslíme, že se nás až tolik netýká, co si myslí svět. Ale já znám dost upřímných sourozenců v Kristu, jejichž víra je zviklaná myšlením světa. Oni podléhají všem jeho svodům a pochybují. A co hereze uprostřed takzvaného křesťanského proudu, v církvi?

B. V církvi

I dnes daleko nebezpečnější je, když tyto svody jasně přítomné a patrné ve světě nějakým způsobem proniknou přímo do církve a navléknou křesťanský kabát. Gnóze a její předvoj v době apoštola Jana jsou toho důkazem.

Svědkové Jehovovi, Unitáři, kristadelfiáni a Ariáni

Protognóze a gnóze popíraly Kristovo plné lidství. S gnózí, i s křesťanskou se můžete potkat i dnes. Jejich učení je v podstatě stejné, jako v době Janově. Dále dnes můžete vidět třeba popírání plnosti Kristova Božství. Toho, že je skutečným Bohem. Dělají to jehovisté. Kristus je pro ně Bohem s malým b. Není roven Otci, ale je stvořenou bytostí.

Unitáři zase pro změnu tvrdí, že Bůh je jeden a jednojedinný. Proto Ježíš Kristus musí nutně být pouhým člověkem. Vidíme, jak jedna hereze otevírá cestu ke druhé. I unitáři tedy útočí na podstatu Krista, na Jeho Božství jako předvoj gnóze v době Jana. Jejich odklon od pravdy je dovedl prakticky až k dnešnímu ateismu.

Kristadelfiáni, neboli Bratři v Kristu, jsou podobní Unitářům. Ježíš podle nich před svým narozením neexistoval – s výjimkou místa v Božím plánu. Tím napadají Kristovu podstatu v Jeho plném Božství.

Ariáni

V Dopise všem biskupům Alexandros, biskup alexandrijský označuje za ariánskou herezi následující teze:

„Bůh nebyl vždy Otcem, ale bylo, kdy Bůh Otcem nebyl. Boží Slovo nebylo vždy, ale vzniklo z ničeho. Jsoucí Bůh učinil z nejsoucího toho, který nebyl. Proto také bylo, kdy Syn nebyl. Byl totiž stvořen a učiněn.“

 „Slovo není Otci co do své podstaty podobno, není skutečným Slovem a skutečnou Moudrostí, neboť nesdílí tutéž přirozenost s Otcem; náleží ke stvořeným věcem a jen v přeneseném smyslu se nazývá ‚slovem‘ a ‚moudrostí‘, protože i ono vzniklo ve vlastním Božím Slově a v Boží Moudrosti, v níž Bůh učinil veškerenstvo i jeho.“

„Takové Slovo může podstoupit změnu, tak jako vše, co je nadáno Slovem. Je cizí, odlišné a oddělené od Boží podstaty a Otec je pro Syna neviditelný. Slovo Otce dokonale a přesně nepoznává ani jej dokonale nemůže vidět. Syn totiž nezná ani svou podstatu, jaká je. Byl totiž učiněn kvůli nám, aby nás Bůh stvořil skrze něho jako svým nástrojem; nevznikl by, kdyby nás Bůh nechtěl učinit.“

Na závěr Alexander uvádí část debaty, kterou s ariány vedl:

„Někdo se jich zeptal, zda může Boží Slovo podléhat změně, tak jako se změnil ďábel. A oni měli odvahu říct: Ano, může. Má totiž přirozenost, která umožňuje změnu, protože vznikl a byl stvořen.“

Ježíš je tedy pouhou stvořenou bytostí. Není stejné podstaty jako Otec. Tedy není Bůh. Pán Ježíš Otce neviděl a nevidí. Nepoznává Otce a nemůže Ho poznat. Syn nezná dokonce svou podstatu. Syn je pouze podmíněným nástrojem Otce. V podstatě byl stvořen účelově kvůli nám!!! Ale Písmo praví:

  • Jan 1:1-4  Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo byl Bůh. To bylo na počátku u Boha. Všechno povstalo skrze ně a bez něho nepovstalo nic, co jest. V něm byl život a život byl světlo lidí.

S ariánským myšlením se můžete setkat i dnes, přestože jde o herezi velmi starou. Dalším příkladem jsou liberální církve všeho druhu. Jejich hereze nezačala útokem na osobu Ježíše Krista. Na počátku popřeli a odmítly reformační princip Sola Scriptura, popřeli autoritu Písma. Není celé neomylným slovem Božím. Tím se přes popírání zázraků dostali až k tomu, že je pro ně dnes Ježíš Kristus jen člověkem, učícím morálku. Jejich evangeliem dnes je, že cílem lidstva je dorůst do kvalit člověka Ježíše. A to je bezbožný humanismus. Přesto o sobě tvrdí, že jsou křesťané.

Posledním proudem, který se hlásí k církvím Ježíše Krista a který zmíním, je Monarchianismus. Jde o poměrně častý myšlenkový proud v letničním hnutí. Bůh je jen jeden. Není trojjediný.  Ježíše Krista považuje část monarchianistů za obyčejného smrtelníka, který byl obdařen při svém křtu Duchem svatým a byl tak adoptován za Božího Syna. Další část monarchianistů mluví o takzvaných módech, ve kterých se zjevuje jediný Bůh. Jednou se zjevuje jako Otec, jednou jako Syn a poté zase jako Duch svatý. Všechna tato zjevení jsou různé módy jednoho Boha.

Každopádně i všichni tito lidé, kteří o sobě tvrdí, že jsou křesťané, naplňují skutkovou podstatu Janova výroku:

  • 2 Janův 1:7  Do světa vyšlo mnoho těch, kteří vás svádějí, neboť nevyznávají, že Ježíš Kristus přišel v těle; kdo takto učí, je svůdce a antikrist.

Každá z těchto herezí nějak odmítá a tím nevyznává jediného, zaslíbeného Spasitele a Boha Syna, který přišel a zachránil nás v těle. Proto je třeba jasně a na základě Písma vymezit se jejich názorům! Je potřeba jim zvěstovat evangelium vést je do Písma a modlit se za ně a jejich prozření. Protože popírají Krista jako věčného, jediného, vtěleného Božího Syna a Mesiáše. Jako jedinou pravdu cestu a život!

Shrnutí

Jan říká, že do světa vyšlo mnoho těch, co nás svádějí. Vidíme je ve světě, jako ty, co jsou viditelně nepřátelští a ostře vymezení proti Kristu a křesťanství. Vidíme je však také, jako vyznavače Krista. Hlásí se k němu. Jsou uprostřed proudu, hlásícího se ke křesťanství. Tito jsou nebezpečnější. Je jenom jedna cesta, jak se bránit. Být jako Berojští.

  • Skutky apoštolské 17:11  Židé v Beroji byli přístupnější než v Tesalonice: Přijali evangelium s velikou dychtivostí a každý den zkoumali v Písmu, zdali je to tak, jak zvěstuje Pavel.

V Beroji podrobili Pavlovo učení Písmu, jako posední autoritě. I my bychom každé přicházející učení měli podrobit Písmu, jako poslední autoritě.

  • 1 Tesalonickým 5:21-24  Všecko zkoumejte, dobrého se držte; zlého se chraňte v každé podobě.  Sám Bůh pokoje nechť vás cele posvětí a zachová vašeho ducha, duši i tělo bez úrazu a poskvrny do příchodu našeho Pána Ježíše Krista. Věrný je ten, který vás povolal; on to také učiní.

Všimněte si milovaní, že Pavlův příkaz z 1 Ts 5, 21 je spojen nejdříve s přáním Božího požehnání, ale potom následuje zaslíbení. Pavel nám přeje, aby dobrý Bůh konal v nás své dílo posvěcení. Abychom byli v Bohu skryti bez úhony ducha, duše i těla až do příchodu našeho Pána Ježíše! To je to nejkrásnější přání, které si může nejen Pavel, ale i každý z nás toužebně přát.

Neoddělíte příkaz od touhy ani od zaslíbení. Vidíme zde tedy naší odpovědnost v Pavlovu příkazu. Vidíme také nejkrásnější touhu Božího dítěte. A vidíme zde věrnost a dobrotu Boží. Ta nás vrací na začátek listu.

  • 2 Janův 1:2-3  Píšu kvůli pravdě, která v nás zůstává a bude s námi navěky:  Bude s námi milost, milosrdenství a pokoj od Boha Otce i od Ježíše Krista, Syna Otcova, v pravdě a lásce.

Proto zkoumejme vnuknutí. Zkoumejme učení a vyznání lidí hlavně v církvi. Nespokojme se s tím, že někdo tvrdí, že je křesťan, nebo že se skupina lidí nazývá církví!

  • 2 Korintským 11:1-4  Kéž byste ode mne snesli trochu nerozumu - ano, snášejte mne! Vždyť vás žárlivě střežím Boží žárlivostí; zasnoubil jsem vás jedinému muži, abych vás jako čistou pannu odevzdal Kristu. Obávám se však, aby to nebylo tak, jako když had ve své lstivosti oklamal Evu, aby totiž vaše mysl neztratila nevinnost a neodvrátila se od upřímné oddanosti Kristu. Když někdo přijde a zvěstuje jiného Ježíše, než jsme my zvěstovali, nebo vám nabízí jiného ducha, než jste dostali, nebo jiné evangelium, než jste přijali, klidně to snášíte!

Takoví přeci nechceme být! Odvrátit se od pravdy, od Krista, od Jeho díla a učení znamená smrt! Jan nás přeci důrazně varuje.

  • 2 Janův 1:7  Do světa vyšlo mnoho těch, kteří vás svádějí, neboť nevyznávají, že Ježíš Kristus přišel v těle; kdo takto učí, je svůdce a antikrist.

Amen!

Osnova kázání: