Timoteus stál proti různým falešným doktrínám, musel čelit falešným učitelům, a musel ustát všechny tyto věci. Proto ho Pavel povzbuzuje, aby jednal určitým způsobem – a o tom je zbytek čtvrté kapitoly. V dnešním textu mu Pavel říká, jaký má být služebník.
Pokoj vám a milost, milovaní svatí, milí přátelé a hosté. Po třech týdnech se vracíme do prvního listu Timoteovi a budeme pokračovat ve výkladu čtvrté kapitoly tohoto listu. Před námi jsou verše 6-10.
Jan popisuje velikou radost, kterou zakouší, když vidí křesťany, kteří žijí v pravdě. Je to radost staršího církve, který vidí ty, které vyučoval, je to radost bratra v Kristu, když vidí další křesťany žít v pravdě, je to radost nebeského Otce, který se raduje ze svých dětí, protože jednají podle přikázání, které jim daroval.
Dnes se budeme zabývat dvanáctým veršem, který mluví o díle zachraňující Boží milosti v životě křesťana. Stejná milost, která zachraňuje, také vychovává. Kde není záchrana, nemůže být výchova, kde není výchova, se vší pravděpodobností není ani záchrana.