Dnes máme před sebou kapitolu a v ní tři zastavení – v Tesalonice, v Beroji a v Athénách. Tři různá místa, tři různé církve, tři různé způsoby zvěstování evangelia.
Apoštolové přinesli do Filip evangelium, Boží moc ke spasení pro každého, kdo věří, Boží moc ke zbožnému životu pro každého, kdo následuje Pána Ježíše, Boží moc k odsouzení pro každého, kdo se vzpírá Pánu.
Dnes máme před sebou tři příběhy. Každý z nich je jiný, v každém se setkáme s jinými otázkami, v každém z nich jsou nějaké rozpory, každý z nich volá po vysvětlení a v každém z nich nakonec vítězí evangelium.
Zaměříme se na vzkříšeného Pána, ale nebudeme dnes mluvit o jeho fyzickém vzkříšení, ale podíváme se na to, jak tento vzkříšený Pán přijde znovu ve své slávě. Přijde v oblacích, uzří ho každé oko a budou kvůli němu naříkat všechny národy.
Dnes se znovu musíme se vrátit k základu evangelia, ke spasení z milosti skrze víru v Pána Ježíše Krista, pak pochopíme pouto lásky, které vyplývá z evangelia a vede k radosti, která je spojená s nadějí věčného života.
Dneska si na příkladu Jakuba ukážeme, jak apoštolové používají starozákonní zaslíbení a vztahují je na novozákonní Boží lid, na církev složenou Židů i pohanů, kteří uvěřili v Pána Ježíše Krista.
V dnešním textu se podíváme na problém, který vyvstal, tedy na podstatu evangelia, které bylo zároveň řešením celého problému a nakonec se zastavíme u Petrova varování a nějakých současných aplikací.
Ukážeme si tři věci, které souvisí s evangeliem – 1. zázraky evangelia, 2. nástrahy, které souvisí s mocí evangelia a 3. radosti, které z evangelia vyplývají.
Dneska uvidíme další z Božích soudů. Jeden se udál na Kypru a týkal se židovského kouzelníka a druhý v Pisidské Antiochii a týkal se tamních Židů. Ruku v ruce s těmito soudy ale přináší Boží slovo také spasení.