Podíváme se na tři věci z tohoto žalmu: 1. Jak je Bůh dobrý ve zkouškách, které na nás přicházejí. 2. Jak nás Bůh ve své dobrotě ze zkoušek vyvádí. 3. Jak nás Bůh ve své dobrotě chrání.
David chválí Boží svrchovanou moc nad nebeskými mocnostmi, pozemským stvořením i lidmi. Na počátku žalmu 29 se ocitáme v nebeském chrámě. Boží synové se seskupili kolem Hospodina. Celou svatyní se nese výzva, aby vzdali slávu a klaněli se Bohu.
Dnešní text mluví o chvále a o uctívání Boha. Podíváme se především na příkaz uctívat Boha (v. 1-2.4), k němuž je voláno celé stvoření, dále si všimneme předmětu našeho uctívání, tedy toho, kdo má být uctíván – je Bůh sám, stvořitel člověka (v. 3), a nakonec se zastavíme u příčiny uctívání (v. 5).
Bůh předpověděl příchod Mesiáše, Ježíše Krista, dávno před tím, než Ježíš přišel. Skrze proroka Izajáše Bůh stále znovu ukazoval na zaslíbeného Mesiáše a tak povzbuzoval vyvolený ostatek Božího lidu k věrnosti a vytrvalosti ve víře.