Pravda (2J 2-3)

2. Janův

Pravda je prostředím i cílem křesťanského života

2 Janův 1:2-3 Píšu kvůli pravdě, která v nás zůstává a bude s námi navěky: Bude s námi milost, milosrdenství a pokoj od Boha Otce i od Ježíše Krista, Syna Otcova, v pravdě a lásce.

Úvod

Pokoj vám milovaní sourozenci v Kristu! Je pro mne i mou rodinu velikou odměnou být opět zde s vámi a přijmout povzbuzení od Boha Otce i našeho Pána Ježíše Krista skrze vaši neochvějnou víru, věrnost a poslušnost Bohu i Jeho slovu.

Dovolte mi na začátek vyřídit pozdravy z ústeckého sboru od bratří a sester. Všichni v Ústí radostně a s velikou vděčností sledujeme Boží dílo ve vás, s vámi a skrze vás zde v Praze.

Boží dobrota a laskavost je nevyčerpatelná jako Bůh sám. On je nekonečným zdrojem života, lásky, moudrosti a bohatého požehnání. Toto požehnání na nás vylil skrze krev svého jediného Syna, Ježíše Krista a vylévá ho na nás v každém okamžiku prostřednictvím svého Ducha a inspirovaného slova.

Není Božího lidu bez Božího Ducha a není Božího lidu bez Božího slova. Duch svatý dává člověku nový život a ve světle biblického poznání můžeme říci život vůbec, jako takový. Protože všichni jsou před Bohem mrtvi ve svých vinách. A Boží slovo je pokrmem, který sytí tento život z Boha. Vzpomenete si na slova Pána Ježíše, které adresoval svůdci a pokušitelovi na poušti, když ďábel chtěl, aby Ježíš zneužil svou moc k proměně kamenů na chléb?

Matouš 4:4 On však odpověděl: "Je psáno: `Ne jenom chlebem bude člověk živ, ale každým slovem, které vychází z Božích úst.´"

Pozemský chléb sytí jen život těchto našich padlých těl. Ale Boží slovo, Písmo sytí to, co je věčné, nový život, nového člověka v nás.

Společně jsme začali z Boží milosti procházet druhou epištolu apoštola Jana. Dali jsme si takový úvod do tohoto listu, abychom měli povědomí o celkovém rámci listu. Kdo a komu píše Co je obsahem a myšlenkou listu.

Mluvili jsme o tom, že apoštol Jan psal svůj list církvi, kterou obrazně nazývá milovanou sestrou. Píše svůj list jako pokračující obranu proti heretickému učení, které bylo předchůdcem, nebo chcete-li počátkem gnóse. Toto učení popírá různými formami základní biblické učení o Kristu, který se narodil v těle poníženosti, jaké má padlý člověk a v tomto těle trpěl na kříži a zemřel. Tělesně, tedy v těle také vstal z mrtvých.

Apoštol Jan viděl, že se uprostřed Božího lidu začala tato hereze šířit, a rozhodl se napsat list na obranu proti společnému obcování Božího lidu s těmi, kteří vyznávali toto falešné učení. Ukazoval, že je třeba se od nich důrazně oddělit. Nepřijímat je mezi sebe a nepodporovat je.

Protože jinak budeme světu ukazovat, že není mezi námi rozdíl, že patří k nám a tak budeme mít podíl na falešném evangeliu. Ještě se k tomu ve druhé epištole Jana dostaneme a podrobněji se tím budeme zabývat.

Dnes máme před sebou druhý a třetí verš 2 Janova listu. Dovolte mi prosím přečíst celý list pro udržení kontextu.

Milovaní, dnes zůstaneme ve 2-3. Verši, kde stojí psáno toto:

2 Janův 1:2-3 Píšu kvůli pravdě, která v nás zůstává a bude s námi navěky: Bude s námi milost, milosrdenství a pokoj od Boha Otce i od Ježíše Krista, Syna Otcova, v pravdě a lásce.

Kvůli pravdě!

A. Těsná brána, úzká cesta

Dostáváme se tím k hlavnímu záměru apoštola Jana. K jeho nejdůležitější pohnutce! Když půjdeme do Pavlíkova překladu, který je doslovný, čteme:

Starší vyvolené paní a jejím dětem, jež já miluji v pravdě, a nejen já, nýbrž všichni, kteří pravdu poznali – pro pravdu, jež v nás zůstává, i bude navždy s námi. Bude s námi milost, smilování, pokoj od Boha Otce a od Pána Ježíše Krista, Syna Otcova, v pravdě a lásce.

Jan tedy říká co, komu a proč píše. Je to kvůli pravdě, proč Jan píše svůj druhý list. Je to pro její obhajobu. Pravda je důležitá. Je základem. Ze kterého vše vyrůstá. Z pravdy a na pravdě vyrůstá celý křesťanský život. A co je nejdůležitější, bez pravdy není žádný křesťanský život! Dokonce můžeme na biblickém základě jít ještě dále. Bez pravdy není žádný život. Mimo Krista není pravdy ani života! Proto je celý svět pod mocí zlého, je ve smrti! Vše, co se rodí, umírá! Milované děti Boží vy víte, že jen těsná brána a úzká cesta znamená život. Poslechněme si slova našeho Pána a Pastýře. Nejprve z Mt 7, 14.

Matouš 7:14 Těsná je brána a úzká cesta, která vede k životu, a málokdo ji nalézá.

A v Janově evangeliu ve 14. Kapitole, v šestém verši to Pán Ježíš říká velmi kategoricky:

Jan 14:6 Ježíš mu odpověděl: "Já jsem ta cesta, pravda i život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne.

Evangelium Boží bylo vždycky zprávou velice radikální, vyhraněnou a ve své podstatě velmi netolerantní. Protože nepřipouští žádné jiné řešení pro člověka, které by hříšníka jakýmkoli způsobem činilo přijatelným pro Boha. Není žádný způsob, dávající nám možnost obstát před Svatým Stvořitelem, Bohem a Pánem země, který je i Soudcem a zároveň Vykonavatelem spravedlnosti. Jen vírou obdržená spravedlnost Ježíše Krista nás může přivést zpět k Bohu, do jeho přítomnosti, aniž bychom vzápětí nebyli pohlceni žárem svatosti Boží.

B. Odmítaná pravda a nové srdce

To je něco, co svět milovaní, nikdy slyšet nechtěl, neslyší a slyšet nechce. Ani my jsme nechtěli slyšet, že jsme zlí a skrz na skrz zkažení, Bohu odporní hříšníci. Ale Bůh dává svým dětem nová srdce. Srdce zrozené z pravdy.

Jakubův 1:18 Z jeho rozhodnutí jsme se znovu zrodili slovem pravdy, abychom byli jakoby první sklizní jeho stvoření.

Jsme zrozeni slovem pravdy. Jsme zrozeni z pravdy a jsme zároveň ovocem, nebo úrodou pravdy. Proto naše nová srdce pravdu znají, milují a žijí. Milovaní, skutečný křesťan nemůže žít bez pravdy. Bez pravdy, kterou může nalézat, čerpat a přijímat pouze na jednom místě. Pouze v Písmu! Je jen jeden pramen spasitelné pravdy, vydechnuté Boží slovo, které je dostatečné k budování jednotlivce i celého těla Kristova, aby každý věřící byl náležitě připraven ke každému dobrému, Božímu činu. Aby byl zbudován ke zbožnému, svatému životu, který je obětním darem Bohu libým. Protože je darem podle pravdy, podle Boží vůle.

Římanům 12:1 Vybízím vás, bratří, pro Boží milosrdenství, abyste sami sebe přinášeli jako živou, svatou, Bohu milou oběť; to ať je vaše pravá bohoslužba.

Jinak to prostě nejde, jinak je to protimluv. Je to neslučitelné jako je neslučitelný Bůh, Boží Syn s Beliálem! 2 K 6, 15

Pravda je důležitá. Bez ní není život, křesťanský život. Bez ní není člověk křesťanem, bez ní není společenství lidí církví. Bez ní není pravá, spasitelná víra, ani pravá služba Bohu.

C. Likvidace pravdy skrze záměnu

A protože se od Letnic do církve hrnou lidé, kteří nejsou zrozeni slovem pravdy. Nejsou to křesťané a usilují o to, učinit z Kristovy nevěsty nevěstku, smilnící ve světě s každým, kdo si řekne. Proto Jan píše svůj list. Kvůli pravdě a pro pravdu!

Víte mnoho lidí hlásících se ke Kristu, když přijde řeč na pravdu a její obhajobu, vám bude tvrdit, že všechna ta varování před bludem a falešným učením jsou mířena směrem ven z církve, směrem do světa a jeho pohanských představ. Ale tak to není! Je to přesně opačně. Varování jsou církvi a do církve. Jsou určená těm všem, kdo se nazývají křesťané. A je to logické.

Satan samozřejmě usiluje o to, udržet co nejvíce lidí ve lži a temnotě, ale to se mu nejlépe povede, zničí-li sloup a oporu pravdy, zničí-li světlo postavené v místnosti na stůl. Církev je jeho hlavní cíl, který usiluje zničit! Když ale laskavý hospodář rozsvítí v temné místnosti lidem světlo, pak nejlepším způsobem pro hada není jen ho zhasnout a odstranit. To je potřeba, ale nejlépe je ho nenápadně zničit a nahradit falešným světlem. Tak, aby nikdo nic nezpozoroval.

A tak ďáblův cíl je sprovodit Kristovu církev ze světa a místo ní učinit její náhražku. Satan je napodobitel, zaměnitel, ten co vyrábí padělky, které zabíjí, ale skrytě a pomalu. Je lstivý. Jan píše na obranu pravdy, před něčím, co je lží, ale tváří se to jako pravda.

2 Korintským 11:14 A není divu, vždyť sám satan se převléká za anděla světla;

Otec lži usiluje být přijímán jako pravda sama. Chce být na místě Božím. Lidé přinášející hereze, jsou jako on. Říkají. „ My jsme křesťané, my přinášíme pravdu!“. Vždy mají taková učení jednu věc společnou. Jsou v rozporu s Písmem! Ti lidé tvrdí, že věří Bohu, že věří skrze Krista, ale odmítají Boží slovo, odmítají učení Krista, který je plný milosti a pravdy.

Proto Jan veden Duchem svatým píše list na obhajobu pravdy a varování církvi před vlivem a pronikáním takových falešných křesťanů. Jak je to ale s pravými křesťany? Půjdeme spolu k druhému bodu. Tam najdeme odpovědi na mnohé otázky.

Pravda v nás je a v nás zůstává!

A. Novým srdcem věříme ke spravedlnosti

Jan píše pro pravdu a kvůli pravdě. Kvůli pravdě, která je podle jeho slov v nás a v nás zůstává. A to je, milovaní, svědectvím o Božím díle. Svědectvím a důkazem o Boží dobrotě, lásce a slitování.

Jan 1:10 Na světě byl, svět skrze něj povstal, ale svět ho nepoznal. 11 Přišel do svého vlastního, ale jeho vlastní ho nepřijali. 12 Těm pak, kteří ho přijali a věří v jeho jméno, dal moc stát se Božími dětmi. 13 Ti se nenarodili, jen jako se rodí lidé, jako děti pozemských otců, nýbrž se narodili z Boha. 14 A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. Spatřili jsme jeho slávu, slávu, jakou má od Otce jednorozený Syn, plný milosti a pravdy. 15 Jan o něm vydal svědectví a volal: "To je ten, o němž jsem řekl: Přichází za mnou, ale je větší, protože tu byl dříve než já." 16 Z jeho plnosti jsme byli obdarováni my všichni milostí za milostí. 17 Neboť Zákon byl dán skrze Mojžíše, milost a pravda se stala skrze Ježíše Krista.

Drazí přátelé a sourozenci v Kristu Ježíši, našem Pánu. Bůh je veliký a nepřekonatelný ve své dobrotě, ve svém velikém slitování a soucitu. Dal lidem vidět slávu svého Syna. A dal ji vidět všem lidem. Všem lidem dal spatřit toho, který je plný milosti a pravdy!

Skutky apoštolské 17:31 Neboť ustanovil den, v němž bude spravedlivě soudit celý svět skrze muže, kterého k tomu určil. Všem lidem o tom poskytl důkaz, když jej vzkřísil z mrtvých."

A těm, které si vyhlédl a zamiloval před stvořením světa, těm dal nejenom tuto slávu spatřit, ale i poznat, pochopit a vírou přijmout.

Každý znovuzrozený člověk vidí novým srdcem a v srdci tuto slávu Beránka Božího, drahého Spasitele našeho, který je plností milosti a pravdy. Tak jako jsme byli před tím mrtvi pro tuto milost a pravdu, nyní jsme pro ni živí v Kristu. Protože…

Římanům 10:10 Srdcem věříme k spravedlnosti a ústy vyznáváme k spasení,

Bratři a sestry, srdcem věříte ke spravedlnosti. Tím novým, masitým srdcem, které je tím nejdražším, největším darem, který kdy mohl a může člověk dostat. Je také tím nejpotřebnějším darem. Každý muž, každá žena, každé dítě, které kdy chodilo po tomto světě, zoufale potřebuje toto masité, Bohu poslušné srdce. Jinak zahyne ve svých vinách.

A vy milovaní, vy je máte. Jestliže jste složili svou naději v Božího Syna, Krista a Pána, potom jste tou prvotinou sklizně. Jste zrozeni slovem pravdy a narozeni z Ducha pravdy. Jste vekřtěni do těla Kristova. Jste vekřtěni do Krista samotného. A On? On je plností milosti a pravdy. Proto Jan říká, že pravda je v nás a v nás zůstává. Pavel říká v Ga 2, 20 tato známá slova: Nežiji již já, ale žije ve mně Kristus.

A tak milovaní věřte srdcem, že žijete v pravdě, protože jste z pravdy. Jste v Kristu, protože On žije ve vás. On si vás vyvolil.

B. Jen jeden základ!

Jan píše na obhajobu pravdy, ze které jsme znovuzrozeni, která v nás je a v nás zůstává. Tato pravda je důležitá. Ona je tím, co činí křesťana křesťanem a církev církví. Bez ní není život, není nový život. Život spaseného Božího dítěte, život vykoupeného Božího lidu.

Jan píše, že v nás tato pravda je a zůstává, ale jeho list je obhajobou pravdy a list je také určitým varováním. Hrozí tedy pravdě něco? Hrozí křesťanovi nebezpečí, hrozí církvi nebezpečí?

Ano, hrozí. Chápejte dobře milovaní, nemůžete ztratit to nové, masité a pravdě poslušné srdce. Nemůžete ztratit spasení. Bůh vám dal věčný život a vy ho již máte. A když máte věčný život, potom ho zákonitě musíte mít a máte již na věky.

Ale v kontextu Janova listu hrozí, že uprostřed Božího lidu bude zvěstován jiný Kristus:

1 Korintským 3:9-15 Jsme spolupracovníci na Božím díle, a vy jste Boží pole, Boží stavba. Podle milosti Boží, která mi byla dána, jako rozumný stavitel jsem položil základ a druhý na něm staví. Každý ať dává pozor, jak na něm staví. Nikdo totiž nemůže položit jiný základ než ten, který už je položen, a to je Ježíš Kristus. Zda někdo na tomto základu staví ze zlata, stříbra, drahého kamení, či ze dřeva, trávy, slámy - dílo každého vyjde najevo. Ukáže je onen den, neboť se zjeví v ohni; a oheň vyzkouší, jaké je dílo každého člověka. Když jeho dílo vydrží, dostane odměnu. Když mu dílo shoří, utrpí škodu; sám bude sice zachráněn, ale projde ohněm.

Pavel důrazně varuje před stavěním jakéhokoli jiného základu, než toho, který on sám korintským položil. Tím základem je sám Ježíš Kristus, plnost pravdy. Jedině biblické evangelium, biblického Ježíše Krista je tím pravým základem. To je ta pravda oživující.

Zde ale, v době Janově přicházeli lidé nabízející jiného „Krista“. A tak dávali od počátku jiný, falešný základ. A to je dílo Satana, toho prahada, který svádí do lži a smrti celý svět.

Jiný základ, takový, který nemá moc spasit, nemá moc dát život. Tváří se tak, ale ponechává člověka ve smrti. To je ten hadův pokus nahradit životodárné světlo svým světlem smrti.

C. Křesťanova schopnost rozpoznání

Ale znovuzrozený člověk je v Kristu a pravda v něm zůstává. Proto nemůže mít na podíl na jiném základu. A povinností každého je, aby zkoumal sám sebe, zda staví svůj život na biblickém Kristu a také to, aby zkoumal učení těch, kteří přicházejí jako křesťané, ale nejsou. Když je jejich učení jiné, má povinnost se od nich oddělit.

Každý z nás je vyučen v Kristu a má tuto schopnost posuzovat sebe a svůj základ, nebo základ (učení) druhých. Tu schopnost nám Bůh dal skrze svého Syna. Proto Jan píše, že pravda je v nás a v nás zůstává.

1 Janův 2:21-25 Nepsal jsem vám proto, že neznáte pravdu, ale protože ji znáte a víte, že žádná lež není z pravdy. Kdo je lhář, ne-li ten, kdo popírá, že Ježíš je Kristus? To je ten antikrist, který popírá Otce i Syna. Kdo popírá Syna, nemá ani Otce. Kdo vyznává Syna, má i Otce. Ať ve vás tedy zůstává to, co jste slyšeli od počátku. Zůstane-li ve vás, co jste slyšeli od počátku, zůstanete i vy v Synu i Otci. A to je zaslíbení, které on nám dal: život věčný.

Milovaní, kdo je z Boha, ten nemůže mít podíl na jiném „Kristu“, na jiném evangeliu! To prostě nejde! Máme nové srdce zrozené z pravdy, milující pravdu a neschopné žít bez pravdy.

Proto skutečný křesťan, ten, kdo patří Bohu, nemůže setrvávat tam, kde není vyučován pravý Kristus. Nemůže dlouhodobě, neustále a vytrvale setrvávat tam, kde znějí nebiblické nauky! Tam, kde není princip Sola Scriptura ctěn a aplikován. To prostě není možné. Jsme přeci z pravdy, v pravdě a pravda v nás zůstává!

Jde to dokonce tak daleko, že skutečný křesťan nemůže být ani tam, kde se sice možná učí biblické pravdy, ale v praxi se potom žije úplně něco jiného. Zastává sbor pravdu o spasení z pouhé milosti a skrze víru a přitom má společenství s lidmi, kteří toto učení popírají? Potom tvrdím, že ten kdo patří Pánu, toho Bůh povede k oddělení a dříve, nebo později ovečka Kristova odejde z takového společenství.

To je, milovaní, význam věty: „ Pravda v nás zůstává.“ Jestliže v nás zůstává, potom i my musíme zůstávat v ní.

Pravda s námi bude na věky!

A. Pravda je věčná a proto uchovává na věky

Pravda drazí a milovaní Pražané patřící Kristu, pravda v nás nejen zůstává. Apoštol Jan pokračuje. Pravda s námi je a bude na věky! Myslím, že tato slova Janova můžeme směle vztáhnout na sebe, jako Boží zaslíbení. Co znamená takové zaslíbení?

Jan nás chce upevnit a ujistit, že nás nic nevytrhne z Kristovy náruče. Přemůžeme v pravdě svět.

1 Janův 5:5-13 Kdo jiný přemáhá svět, ne-li ten, kdo věří, že Ježíš je Syn Boží? To je ten, který přišel skrze vodu a krev: Ježíš Kristus. Ne pouze skrze vodu křtu, ale i skrze krev kříže; a Duch o tom vydává svědectví, neboť Duch jest pravda. Tři jsou, kteří vydávají svědectví - Duch, voda a krev - a ti tři jsou zajedno. Přijímáme-li svědectví lidí, oč větší je svědectví Boží; Boží svědectví je to, co pověděl o svém Synu. Kdo věří v Syna Božího, má to svědectví v sobě. Kdo nevěří Bohu, dělá z něho lháře, protože nevěří svědectví, které Bůh vydal o svém Synu. A to je to svědectví: Bůh nám dal věčný život, a ten život je v jeho Synu. Kdo má Syna, má život; kdo nemá Syna Božího, nemá život. Toto píšu vám, kteří věříte ve jméno Syna Božího, abyste věděli, že máte věčný život.

Milovaní, Bůh vám dal věčný život v Kristu. Je to něco, co už se stalo. Boží dary a povolání jsou neodvolatelné Ř 11, 29! Kristus je tou pravdou, co ve vás zůstává. Apoštol Jan nepíše, že kdo věří, bude mít jednou možná věčný život, pokud vytrvá a neodpadne. On píše přesný opak. Protože dobrotivý, milující Bůh nás vzkřísil v Kristu ze smrti, již nám tím dal věčný život! A proto každý křesťan vytrvá! To je Boží dílo, to je život z Boha. A ten vytrvá.

To je o pravé, biblické vytrvalosti svatých, která je z Boha a od Boha. Ne z člověka, jak mnozí dnes učí, že lze odpadnout a ztratit spasení!

B. Pravda patří Bohu, ne člověku

Pokud je vytrvalost svatých z nás lidí, nikdo nebude spasen! Nebude ani jeden! Nečetli jsme a nečteme snad v Písmu tato slova?

Matouš 19:23-26 Ježíš řekl svým učedníkům: "Amen, pravím vám, že bohatý těžko vejde do království nebeského. Znovu vám říkám, snáze projde velbloud uchem jehly než bohatý do Božího království." Když to učedníci slyšeli, velice se zhrozili a řekli: "Kdo potom může být spasen?" Ježíš na ně pohleděl a řekl: "U lidí je to nemožné, ale u Boha je možné všecko."

Učedníci se zděsili! Proč? Protože ani ta nejlepší lidská snaha prostě není schopná zajistit člověku spasení. Protože to může učinit jen Bůh! U lidí je to prostě nemožné. Ale Bůh veliký ve svém milosrdenství probudil svůj lid k životu spolu s Ježíšem Kristem a dal nám život věčný. Slyšíte to? Dal nám již život věčný. A proto na věky. Jinak by nebyl životem věčným. Byl by tříletým, desetiletým, možná osmdesátiletým životem. Poté byste znovu propadli věčné smrti. Ale potom milování činíte z Boha lháře a někoho, kdo si škaredě pohrává se svým stvořením. Naštěstí je to dílo Boží a u Boha je všecko možné. Pravda v nás zůstává a s námi bude navěky!

1 Petrův 1:1-5 Petr, apoštol Ježíše Krista, vyvoleným, kteří přebývají jako cizinci v diaspoře v Pontu, Galacii, Kappadokii, Asii a Bithynii a byli předem vyhlédnuti od Boha Otce a posvěceni Duchem, aby se poslušně odevzdali Ježíši Kristu a byli očištěni pokropením jeho krví: Milost vám a pokoj v hojnosti. Veleben buď Bůh a Otec Pána našeho Ježíše Krista, neboť nám ze svého velikého milosrdenství dal vzkříšením Ježíše Krista nově se narodit k živé naději. Dědictví nehynoucí, neposkvrněné a nevadnoucí je připraveno pro vás v nebesích a Boží moc vás skrze víru střeží ke spasení, které bude odhaleno v posledním čase.

Jaká milost by to potom byla? Jaký pokoj v hojnosti? Kdyby bylo možné ztratit dar Božího milosrdenství, život věčný, který nám v Kristu Otec dává! Přináší vám milovaní učení o možnosti ztratit spasení milost? Ne, přináší zákonictví! A přináší vám milovaní toto učení pokoj nade vše? Ne, přináší zděšení učedníků! Ó milostivý Pane, kdo tedy může být spasen? O jaké pravdě bychom potom mluvili? A mluvili bychom o pravdě?

Bude s námi milost, milosrdenství a pokoj od Boha Otce i od Ježíše Krista, Syna Otcova, v pravdě a lásce!

A. Oddělte se, vyjděte z jejich středu!

Drahé ovečky našeho Pána Ježíše Krista, Jan píše na obhajobu pravdy. Je tu nebezpečí, které nám hrozí. Hrozí nám, že se mezi nás vloudí falešní věřící, přinášející falešný základ. Řekli jsme si, že nový člověk v Kristu nemůže stát mimo pravdu. Protože z pravdy se narodil, pravda v něm je a bude v něm navěky. Skutečný věřící se vždy prokazuje skutky pravdy, protože tíhne k pravdě, miluje ji a touží po ní.

Máme se oddělit od toho, co není pravdou. Dnes jsme si ukázali, že to není pro pravé Boží dítě něco složitého, co by nebylo schopné učinit. Může to být někdy těžké a bolestivé. Může to být někdy dlouhodobý proces. Možná proto, že budeme muset opustit duchovní společenství s těmi, které dlouho známe. Máme s nimi pevné vztahy, milujeme je.

Pokud je ale milujeme, potom to musíme učit i pro ně. Pro nás, ale na prvním místě kvůli Kristu!

Pro ně, aby nemohli upadnout do pokušení si myslet, že je vše v jejich životě v pořádku. Tím jim prokazujeme milost a lásku. I když oni si budou myslet pravý opak.

Pro nás, abychom měli čisté svědomí v Kristu, dosvědčující nám, že skutečně žijeme z pravdy a v pravdě. Tak budeme mít pokoj s Bohem a nic nebude bránit Jeho milosti v našich životech.

A pro našeho Pána Ježíše, který tolik vytrpěl pro pravdu. Pro Něho na prvním místě. On je ta pravda. Zůstávat v pravdě, zůstávat v Kristu znamená mu patřit. Protože mu patřím, proto v něm zůstávám. Ne protože v něm zůstávám, proto mu patřím.

1 Janův 2:27 Ale zasvěcení, které jste vy od něho přijali, zůstává ve vás, takže nepotřebujete, aby vás někdo učil; jeho zasvěcení vás učí všemu, a je pravé a není to žádná lež; jak vás vyučil, tak zůstávejte v něm.

Apoštol Jan končí třetí verš slovy: „ Bude s námi milost, milosrdenství a pokoj od Boha Otce i od Ježíše Krista, Syna Otcova, v pravdě a lásce.“

B. Odpuštění, spasení a smíření jen v pravdě, jen skrze pravdu

Pravda je v nás, zůstává v nás a bude s námi navěky. A jen a jen díky této pravdě s námi bude také milost, slitování a pokoj Boží skrze Ježíše Krista. Jinými slovy milovaní, kde není pravda, tam není odpuštění hříchů, tam není Boží milosrdenství a smíření.

Není tam žádný pokoj od Otce i od Ježíše Krista. A všimněte si, není tam žádná láska! Můžou na takovém místě stokrát dokola tvrdit, že jsou křesťané a milují Boha, ale Písmo je usvědčuje ze lži. Nebojte se a řekněte jim to, až vám budou tvrdit, že jste bez lásky, protože pořád tak lpíte na pravdě a dostatečnosti Písma. Na Sola Scriptura.

Ano milovaní, vy jste bez lásky, bez lásky jejich marných představ. Jste bez lidské, hříchem pokroucené, opičí lásky, která je jen parodií té Boží. Je to jen sebestředná, na člověka zaměřená pseudoláska, která zůstává ve smrti. A bez té vy jste. Protože jste plní pravdy, plní Krista, který je plností milosti a pravdy! Zůstáváte-li v Jeho učení, pak je tento list o vás a pro vás. A je vám svědectvím zaslíbeného nehynoucího dědictví.

Kdo však není zrozen z učení Kristova, z pravdy, ten nezůstává v učení Kristově, ten nemá Boha! A my si o tom povíme již brzy, dá-li Pán. Jan o tom píše ve své druhé epištole. Amen!

Milovaný Otče našeho milovaného Pána Ježíše Krista. My žasneme nad tím, jak mocná je pravda, které ty jsi jediným a pravým vzorem a zdrojem. Děkujeme ti, že jsi nás vytrhl z temnoty smrti a lží. Nezasluhoval to nikdo z nás! Ale ty Otče, ses slitoval, zamiloval sis každého z nás. Dal si nám podíl na svatém životě tvého Syna. On je ten Beránek Boží, vyvolený a připravený před stvořením světa. On je ten Bohatýr nebes i země, který tě miluje odvěkou láskou. Tou láskou, která mu dala sílu svatosti, pravdy. Dala mu odvahu čelit temnotě v těle, jaké má padlý člověk. Dala mu odvahu, sílu a věrnost, pro kterou neucukl a vypil ten hrozný kalich tvého hněvu a to za nás! On měl sílu učinit se z lásky k tobě a pro nás hříchem. Pane, znáš nás, jsme všichni Jidášové podle své přirozenosti! Prosíme o tvé milosrdenství a slitování. A to přichází vždy jen v pravdě a skrze pravdu. Pane, smiluj se nad námi, učiň naše životy pravdou Kristovou! Amen!