Izákovo pole

Církev a stát (5): Současné problémy (1)

Martyn Lloyd-Jones

Martyn Lloyd-Jones

To jsou tedy obecné závěry, ale mě skutečně zajímá jejich význam pro nás. Někdo mi v této chvíli možná řekne: „Co to má všechno společného s námi?“ A já se snažím ukázat, že to s námi souvisí úplně ve všem, protože jsme se opět dostali do situace, kdy jsou všechny tyto otázky nanejvýš důležité. Ať se nám to líbí, nebo ne, ať to vůbec chceme, nebo ne, jsme v této situaci. Žijeme shodou okolností v době, která je jedním z velkých dějinných zlomů, a to nejen ve světě obecně, ale i v dějinách křesťanské církve.

Církev a stát (4): Shrnutí a důsledky

Martyn Lloyd-Jones

Dokončili jsme náš historický přehled a věřím, že jsme si všichni mohli všimnout, že vztah mezi církví a státem skutečně zaujímal velmi významné místo nejen v dějinách křesťanské církve, ale také v dějinách různých zemí, zejména britských ostrovů. Otázky, které v tuto chvíli musí napadnout každého, jsou následující: Odkud se to všechno vzalo? Na čem to stojí? A jako křesťané se musíme ptát: Jaký vztah má celá tato historie k učení Písma?

Církev a stát (3): Cesta k oddělení: Američtí puritáni a independenti

Martyn Lloyd-Jones

Nyní musíme pokračovat v našem historickém přehledu, protože, jak jsem se snažil ukázat, tyto historické události a myšlenky jsou pro nás důležité i dnes. Ať už se nám to líbí, nebo ne, jako křesťané jsme do nich zapojeni. Myslím, že jedním z největších hříchů, zejména evangelikálů, je říci: „Tohle mě nezajímá, nemám čas se tím otravovat. Dokud můžeme v naší místní církvi dál evangelizovat a mít společenství, proč bychom se tím měli zabývat?“

Církev a stát (2): Chybný pohled – Zwingli, Kalvín, puritáni

Martyn Lloyd-Jones

Viděli jsme, že existují dvě hlavní myšlenky týkající se vztahu mezi církví a státem. První, kterou jsme se zabývali v minulé studii, považuje tyto instituce za jeden celek. Druhá, kterou se musíme zabývat nyní, tvrdí, že jsou v podstatě odlišné a rozdílné. Na podporu tohoto názoru se uvádějí čtyři hlavní důvody.

Církev a stát (1): Chybný pohled – Stát a církev jsou jedno

Martyn Lloyd-Jones (1899–1981)

  • Každý ať se podřizuje vládní moci, neboť není moci, leč od Boha. Ty, které jsou, jsou zřízeny od Boha, takže ten, kdo se staví proti vládnoucí moci, vzpírá se Božímu řádu. Kdo se takto vzpírá, přivolává na sebe soud. Vládcové nejsou přece hrozbou tomu, kdo jedná dobře, nýbrž tomu, kdo jedná zle. Chceš, aby ses nemusel bát vládnoucí moci? Jednej dobře, a dostane se ti od ní pochvaly. Vždyť je Božím služebníkem k tvému dobru. Jednáš-li však špatně, máš proč se bát, neboť nenese meč nadarmo; je Božím služebníkem, vykonavatelem trestu nad tím, kdo činí zlo.

Křesťan a stát (3): Pacifismus

Martyn Lloyd-Jones (1899–1981)

V závěru našeho minulého studia jsme se snažili ukázat, že Písmo zcela jasně naznačuje, že vrchnost, tedy stát, má moc brát život. Ve věci trestu smrti vláda „nenese meč nadarmo“. Nepoužívá však meč jako jednotlivec, ale jako Boží služebník. A to nás přivádí k dalšímu problému, který velmi úzce souvisí s problémem trestu smrti a vzniká stejným způsobem. Nyní se musíme zabývat otázkou pacifismu.

Křesťan a stát (2): Křesťanský aktivismus

Martyn Lloyd-Jones (1899–1981)

Po podrobném výkladu těchto slov jsem naznačil, že nyní můžeme uvažovat o některých velkých problémech a zásadách, které jsou v této kapitole nastoleny a řešeny. Jak si jistě uvědomujete vy, kteří znáte svou Bibli, 13. kapitola listu Římanům je jedinečnou částí Písma. Obšírněji než kterákoli jiná část Písma se zabývá některými praktickými problémy, s nimiž se křesťané potýkají ve vztahu ke státu, a proto má velmi velký význam. Již jsme se zabývali vztahem křesťana ke světu obecně a zabývali jsme se také pohledem křesťana na stát a jeho funkce. Nyní se dostáváme k postoji křesťanských mužů a žen ke státu a jejich vztahu k němu. Zdá se mi, že toto pořadí je logické. V první řadě musíme mít správný pohled na stát. Nemůžete určit, jaký by měl být váš vztah k němu ani jaký by měl být váš postoj k jeho nařízením a zákonům, dokud si neujasníte, co nás Písmo učí o povaze a funkci státu.

Křesťan a stát (1): Všeobecné aplikace

Martyn Lloyd-Jones (1899–1981)

V první řadě jako křesťané věříme, že moc, která je, je ustanovena Bohem: „Neboť není moci, leč od Boha. Ty, které jsou, jsou zřízeny od Boha.“ To je základní tvrzení. Stát a vláda, vrchnosti a tak dále nejsou lidským výmyslem, nejsou lidským přáním nebo zařízením. Navzdory názorům takzvaných „předních autorit“ tvrdíme na základě Písma, že se muži a ženy nevyvinuli ze zvířat. Stejně tak jejich kultura a vláda. Vůbec ne! Tyto věci jsou výsledkem Božího působení a činnosti. Je to Bůh, kdo ustanovil stát. Evoluční pohled vám řekne, že lidstvo tyto věci postupně vymyslelo, že se vyvinuly v důsledku pokusů a omylů. To je zcela mylné. Všechny uvedené principy najdete stanovené ve Starém zákoně.

Historicita prvních kapitol knihy Genesis

Jaroslav Kernal

Historicita prvních kapitol knihy Genesis je neustále zpochybňována a zdá se, že mezi křesťany je stále méně těch, kdo jsou ochotni přijímat první kapitoly knihy Genesis jako popis skutečných událostí. Nechci rozebírat jednotlivé důvody těchto popíračů. Některé z nich jdou daleko za hranice křesťanské ortodoxie, jako například označení Stvořitele za dobrého hodináře, který nemá důvod zasahovat do evolucí poháněného stroje stvoření. Takový názor je čistý deismus, tedy víra v neosobního boha, který nezasahuje do stvoření.

Stránky

Přihlásit se k odběru Články