Dnešní text prozkoumáme tak trochu od konce – nejprve se podíváme na to, o kom se v našem textu mluví a teprve potom více rozebereme, co vlastně máme dělat. A na závěr se zaměříme na to, jak to to udělat, protože nejde o věc, která by byla úplně černobílá a jednoznačná.
Dneska máme před sebou tři verše, v nichž se Pavel obrací jednak k Pánu a jednak ke křesťanům v Tesalonice. Je to chvála, povzbuzení a ujištění na cestě následování Pána Ježíše Krista. Je to chvála Pánovy věrnosti, je to povzbuzení křesťanů k poslušnosti Božímu slovu a Pánovým příkazům a je to ujištění, které je založené na důvěře v Pánovo vedení.
Tesaloničtí se mají modlit za Pavla a jeho přátele, aby se Boží slovo šířilo, tedy za evangelizaci, aby bylo Boží slovo oslaveno, tedy aby se projevila jeho moc, která vede k obrácení a k novému životu a nakonec za to, aby byli vysvobozeni od zlých lidí.
Dnes se podíváme na tři věci – na prvním místě na požehnaného dárce tohoto ujištění, dále na některé požehnané dary, jimiž nás ujišťuje a nakonec na požehnané důsledky, jaké to přináší do našich životů.
Stůjte proto pevně – to je první věc, na kterou se podíváme, a držte se toho učení, nebo – jak bychom to mohli také přeložit – tradice – to bude druhý bod kázání, a podle čehož jste byli vyučeni naším slovem či listem, což bude třetí bod.
Dneska se podíváme na moc evangelia, skrze které nás Bůh povolal ke spasení, posvěcení a oslavení. To všechno je jenom a cele dílem Boží milosti pro nás, v nás a skrze nás.