křesťanský život

Církev a stát (1): Chybný pohled – Stát a církev jsou jedno

Martyn Lloyd-Jones (1899–1981)

  • Každý ať se podřizuje vládní moci, neboť není moci, leč od Boha. Ty, které jsou, jsou zřízeny od Boha, takže ten, kdo se staví proti vládnoucí moci, vzpírá se Božímu řádu. Kdo se takto vzpírá, přivolává na sebe soud. Vládcové nejsou přece hrozbou tomu, kdo jedná dobře, nýbrž tomu, kdo jedná zle. Chceš, aby ses nemusel bát vládnoucí moci? Jednej dobře, a dostane se ti od ní pochvaly. Vždyť je Božím služebníkem k tvému dobru. Jednáš-li však špatně, máš proč se bát, neboť nenese meč nadarmo; je Božím služebníkem, vykonavatelem trestu nad tím, kdo činí zlo.

Křesťan a stát (3): Pacifismus

Martyn Lloyd-Jones (1899–1981)

V závěru našeho minulého studia jsme se snažili ukázat, že Písmo zcela jasně naznačuje, že vrchnost, tedy stát, má moc brát život. Ve věci trestu smrti vláda „nenese meč nadarmo“. Nepoužívá však meč jako jednotlivec, ale jako Boží služebník. A to nás přivádí k dalšímu problému, který velmi úzce souvisí s problémem trestu smrti a vzniká stejným způsobem. Nyní se musíme zabývat otázkou pacifismu.

Křesťan a stát (2): Křesťanský aktivismus

Martyn Lloyd-Jones (1899–1981)

Po podrobném výkladu těchto slov jsem naznačil, že nyní můžeme uvažovat o některých velkých problémech a zásadách, které jsou v této kapitole nastoleny a řešeny. Jak si jistě uvědomujete vy, kteří znáte svou Bibli, 13. kapitola listu Římanům je jedinečnou částí Písma. Obšírněji než kterákoli jiná část Písma se zabývá některými praktickými problémy, s nimiž se křesťané potýkají ve vztahu ke státu, a proto má velmi velký význam. Již jsme se zabývali vztahem křesťana ke světu obecně a zabývali jsme se také pohledem křesťana na stát a jeho funkce. Nyní se dostáváme k postoji křesťanských mužů a žen ke státu a jejich vztahu k němu. Zdá se mi, že toto pořadí je logické. V první řadě musíme mít správný pohled na stát. Nemůžete určit, jaký by měl být váš vztah k němu ani jaký by měl být váš postoj k jeho nařízením a zákonům, dokud si neujasníte, co nás Písmo učí o povaze a funkci státu.

Křesťan a stát (1): Všeobecné aplikace

Martyn Lloyd-Jones (1899–1981)

V první řadě jako křesťané věříme, že moc, která je, je ustanovena Bohem: „Neboť není moci, leč od Boha. Ty, které jsou, jsou zřízeny od Boha.“ To je základní tvrzení. Stát a vláda, vrchnosti a tak dále nejsou lidským výmyslem, nejsou lidským přáním nebo zařízením. Navzdory názorům takzvaných „předních autorit“ tvrdíme na základě Písma, že se muži a ženy nevyvinuli ze zvířat. Stejně tak jejich kultura a vláda. Vůbec ne! Tyto věci jsou výsledkem Božího působení a činnosti. Je to Bůh, kdo ustanovil stát. Evoluční pohled vám řekne, že lidstvo tyto věci postupně vymyslelo, že se vyvinuly v důsledku pokusů a omylů. To je zcela mylné. Všechny uvedené principy najdete stanovené ve Starém zákoně.

Pomoc při rozhodování jaký zaujmout postoj vůči očkování proti nemoci COVID-19

ERB Frankfurt nad Mohanem

Milovaní bratři a sestry, musíme být připraveni na těžké časy, v nichž budou křesťané, kteří se z důvodů víry a svědomí nemohou podřídit některým státním příkazům, pronásledováni. Pán vede svou církev do zkoušky ohněm, v níž se naše víra pročistí, aby se osvědčila. Je možné, že naše bohoslužby již nebudou možné ve stejné podobě jako dříve. Nakonec se však jen vrátíme do stavu, který byl pro mnohé křesťany na mnoha místech a ve všech dobách běžný, jak říká Pavel: Ale i všichni, kdo chtějí žít zbožně v Kristu Ježíši, budou pronásledováni.

OSOBNÍ POHLED: Proč si křesťané právě teď musí klást otázky ohledně „vědy“

Rowina Seidler

Tento článek je publikován jako osobní pohled autorky.

Takřka nikdy dříve v historii nebylo pro křesťany důležitější klást si otázky ohledně „vědy“. Proč? Protože vaše chápání „vědy“ zcela ovlivní vaši víru v to, jak by celosvětová církev měla reagovat na bezprecedentní opatření, jež je povinna dodržovat.

Nepromarni svou karanténu!

Jaroslav Kernal

Bůh nám ve své svrchované milosti dal zakusit jeden ze svých soudů. Jako Kristova církev jsme fyzicky odloučeni jeden o druhého a nemůžeme se ani setkávat ani navštěvovat. To neznamená, že bychom přestali být jeho církví, ani to neznamená, že by Bůh přestal milovat svůj lid. Bůh si nás zamiloval před stvořením světa a nikdy nás nepřestane milovat. Důkazem je evangelium – Bůh poslal svého milovaného Syna, aby zemřel na kříži Golgoty za naše hříchy. Neexistuje větší důkaz toho, že Bůh miluje svůj lid.

Přihlásit se k odběru RSS - křesťanský život