Mluvili jsme o tom, že pastýř musí být milující, bezúhonný a pečující o rodinu, a tedy také o stádo Božího lidu. Dneska se podíváme na další tři charakteristiky, které mají společného jmenovatele a ukazují na to, že starší musí být pokorný pastýř.
Všichni lidé se rodí v hříchu. Aby byli spaseni, aby měli věčný život se svým ženichem, Ježíšem Kristem, musí být znovuzrozeni z Ducha svatého, musí být Jeho nevěstou. Proto toto podobenství zobrazuje svatbu, Syna Božího, Syna člověka se svou církví, se svou vyvolenou nevěstou.
A Ježíš k nim znovu mluvil v podobenstvích: "S královstvím Božím je to tak, jako když jeden král vystrojil svatbu svému synu. Poslal služebníky, aby přivedli pozvané na svatbu, ale oni nechtěli jít. Poslal znovu jiné služebníky se slovy: `Řekněte pozvaným: Hle, hostinu jsem uchystal, býčci a krmný dobytek je poražen, všechno je připraveno; pojďte na svatbu!´ Ale oni nedbali a odešli, jeden na své pole, druhý za svým obchodem. Ostatní chytili jeho služebníky, potupně je ztýrali a zabili je. Tu se král rozhněval, poslal svá vojska, vrahy zahubil a jejich město vypálil.
Služba starších začíná doma, v rodině. Jenom ten, kdo slouží doma, bude schopen dobře sloužit v Kristově církvi. A sloužit doma znamená především sloužit své ženě a svým dětem – duchovně, emocionálně i fyzicky.
Pokoj vám a milost, milovaní svatí, milí přátelé i hosté. Pokračujeme ve výkladu 3. kapitoly prvního Pavlova listu Timoteovi a před námi jsou verše 4-5. Přečteme celou 3. kapitolu a potom se budeme věnovat těm dvěma veršům.
Bezúhonný charakter je nejvíce objektivní a nejsnáze rozpoznatelný znak budoucích starších. Samotná touha ani praktická služba nestačí. Dohlížitel musí být… – a následuje šest veršů, celá řada vlastností a schopností, které muž, jenž má být ustanoven jako starší musí mít. Tyto vlastnosti musí být na daném muži vidět ve zjevné míře. Tyto vlastnosti jsou skutečně objektivním měřítkem, protože to je něco, co může vidět celá církev.