V našem dnešním textu se zaměříme na to, jaká je podstata církve – církev je Boží, je sloupem pravdy a také její oporou, dále se zaměříme na to, jaké je poslání církve a co je obsahem jejího poselství. Nakonec uvidíme, že to všechno ukazuje jediným směrem: na Ježíše Krista.
Abram, přejmenovaný na Abrahama má mnoho, mnoho potomků. Kdo je ve skutečnosti Abrahamovo potomstvo? Tato otázka je velmi široká a zasluhuje pozornost. Naše odpověď určuje naši teologii; jak o věcech budoucích (tj. eschatologii) tak naši teologii spasení (tj. soteriologii).
Abram, přejmenovaný na Abrahama má mnoho, mnoho potomků. Kdo je ve skutečnosti Abrahamovo potomstvo? Tato otázka je velmi široká a zasluhuje pozornost. Naše odpověď určuje naši teologii; jak o věcech budoucích (tj. eschatologii) tak naši teologii spasení (tj. soteriologii).
Zopakujme si základní pohled na Písmo. Starý zákon je slib představený ve fyzických předobrazech. Nový zákon je naplnění tohoto slibu v duchovní skutečnosti. Starý zákon je o Kristu a Jeho těle; Nový zákon je už Kristus a Jeho tělo, Jeho církev. Proto má i Abraham dvojí potomstvo. Jedno je tělesné, tj. přirozené; druhé je duchovní.
Ukážeme si tři věci, které se týkají církve – je to nutnost, která čiší z celé třetí kapitoly, dále uvidíme přesnost, když Pavel mluví o církvi jako o domě Božím. A nakonec – mluvíme o církvi, a to ukazuje na život. Církev je organismus, je živá.
Z dnešního textu si ukážeme tři hlavní důvody, které vedly apoštoly k tomu, aby kázali Krista navzdory tomu, že jim to jejich vůdcové zakázali. Především to bylo proto, že Bůh vzkřísil Ježíše. Kristus žije, a proto musíme mluvit o jeho vzkříšení. Druhým důvodem, proč apoštolové kázali Krista, je, že Bůh vyvýšil toho, který byl ukřižován a učinil ho vůdcem a spasitelem. A poslední důvod, který vidíme v našem textu, je, že Bůh ho dal, aby přinesl Izraeli pokání a odpuštění hříchů.