Každý křesťan je povolán k tomu, aby sloužil svému sboru – má sloužit tím darem milosti, který od Pána dostal, ale kromě toho je každý křesťan povolán k celé řadě dalších aktivit, které jsou v Písmu často doplněny slovem navzájem: povzbuzovat se, napomínat, budovat, nést břemena, starat se o sebe atd.
Ve schopnosti mluvit se podobáme Bohu, proto se můžeme navzájem povzbuzovat a napomínat. Pavel píše, že naše slova musí budovat, aby přinesla milost bratrům a sestrám. Ale v tom širším kontextu chápeme, že jedině budující slovo vede k zachování jednoty Ducha!
Bůh Danielovi zjevil mnoho věcí, které se týkaly následujících staletí. Ukázal mu slavný příchod Mesiáše, Syna člověka, a dal mu poznat něco málo ze slávy jeho království. Současně mu Bůh ukázal, že naplnění těchto věcí, je dalekou budoucností.
Každé proroctví má ukazovat na Krista a budovat naši víru, povzbuzovat nás a dávat nám naději. Proto je tady i Daniel 11 – aby nás vedl ke Kristu, aby svědčil o Kristu, aby nás povzbuzoval a abychom z něj čerpali naději.